Hlemýžď kuřete obsahuje 10 000 senzorických vláskových buněk (zvýrazněné zelenou barvou), jenž zaznamenávají zvuk velmi podobným způsobem jako sluchové buňky v lidském uchu. Lidské sluchové buňky však narozdíl od kuřecích postrádají schopnost regenerace v případě poškození. Vědci však stále netuší, jak ptáci regenerují schopnost sluchu a také proč to na rozdíl od lidí dokáží. Mirko Scheibinger, jeden z kolegů Amandy Janesick, pracující na souběžném projektu a zkoumající u kuřat část rovnovážného aparátu, vejčitý váček, věří, že to souvisí s tím, jak je lidské ucho složité. Když to zjednodušíme, naše ucho má spirálovitý tvar, zatímco ptačí orgán má tvar jako banán. Orgán savců je více sofistikovanější entitou, říká Scheibinger. Další důležitou součástí výzkumu Amandy Janesick je studium poškozených hlemýžďů v uších živých kuřat. K tomu se do uší kuřat vstříkne antibiotikum, které poškodí vláskové buňky (používá se k tomu velmi drobná jehla a vláskové buňky opět dorostou). Po dvou dnech se hlemýžď v průběhu regenerace zkoumá pod výkonným mikroskopem. To, co podle Janesick viděli, se zdá být silná imunitní reakce na poškozenou vláskovou buňku v okolních životaschopných buňkách. Nyní se snaží pochopit, jakou roli hrají imunitní geny v regeneraci vláskových buněk. Na otázku, zda-li bádání vědců zkoumajících zvířecí schopnost regenerace sluchu, může v budoucnu pomoci lidem, má Amanda Janesick opatrný, leč optimistický názor, ačkoliv to dle jejího názoru může trvat celá léta. Podle ní bude léčba patrně spočívat v aplikaci chemických látek, které by byly injekčně vstříknuty nebo jinak aplikovány do uší. Dodává také, že jedna z dalších možností může být úprava našich vlastních genů skrze genetickou léčbu. Někteří vědci věří, že by bylo lepší výzkum zaměřit na jiná zvířata se stejnou schopností, jako např. myši. Zatímco většina savců neumí regenerovat vláskové buňky, myši to na krátkou dobu po narození dokážou. A protože je myší genom bližší našemu, regenerační schopnosti by se daly na lidi snáze přenést. Myši také registrují zvuk v podobných vlnových délkách jako my, říká Alan Cheng, kolega Amandy Janesick z Univerzity ve Stanfordu, který tuto problematiku zkoumá u hlodavců. Z hlediska výzkumů však dodává, že „jeden výzkum není lepší než druhý. Navzájem se doplňují“. Cheng například poznamenává, že klíč k neurologické regeneraci sítnice, obnovující poškozené neurony v oku, který umožnil vyvinout novou genovou léčbu pro zrakově postižené, byl objeven studiem kuřat. Věda například získala mnoho informací studiem embryologie kuřat – jak se vyvíjí naše končetiny, jakou strukturu má kardiovaskulární systém a jak se tvoří mozek. I když toho víme o jemných detailech ptačího sluchu stále relativně málo, snad se jednou na seznamu získaných poznatků objeví i rozklíčování ztráty lidského sluchu a její léčby. Překlad: Markéta Zýková Zdroj: Audubon.org The post Jak se nová léčba ztráty sluchu může inspirovat u ptáků? appeared first on AVIFAUNA - Český online magazín o ptácích. Source: https://avifauna.cz/jak-se-nova-lecba-z ... t-u-ptaku/