Plameňáci využívají k přezimování na Kypru velká solná jezera v Larnace a u Limassolu. Měl jsem možnost pozorovat, jak se mělká plocha jezera těmito důstojnými opeřenci téměř okamžitě zaplnila. Po prvních ptácích následovali během pár dní další – nejprve stovky, pak tisíce …Slané jezero v Akrotiri, ležící nedaleko kyperského Limassolu, je zhruba tři kilometry široké a přibližně pět kilometrů dlouhé. V létě je zcela vyschlé a částečně slouží jako nepříliš bezpečná dopravní cesta, na níž někdy na dlouho zapadnou i terénní vozidla.V osadě Akrotiri se nachází vzdělávací centrum s ukázkou biologie ptáků, na jehož střeše je pozorovatelna vybavená těmi nejlepšími teleskopy. Jde totiž o oblíbené zimoviště plameňáků růžových (Phoenicopterus roseus), jejichž pravidelná sčítání zde biologové provádějí.Velká solná jezera v Larnace a u Limassolu v létě úplně vysychají. Když ale ke konci kalendářního roku přijdou deště, pustá plocha rázem ožije. V roce 2010, kdy jsem na Kypru dlouhodobě pobýval, se deště zpozdily a první kapky spadly až v polovině prosince. Mělká jezerní plocha u Limassolu se zaplnila téměř okamžitě, první ptáci se jako zázrakem objevili už za několik dní. Nejprve jich tady byly stovky, pak tisíce. Úžasná podívaná! Začátkem ledna se část růžových opeřenců přesunula do asi 70 km vzdáleného jezera v Akrotiri a později se za nimi vydali také ti ostatní. Larnacké jezero osiřelo. V průběhu dalších měsíců ptáci mezi oběma jezery migrovali, ale žádné z nich nebylo nikdy úplně bez plameňáků. Zpočátku byla voda pouze uprostřed lagun, ale po každém dešti se vodní plocha rozšířila o desítky metrů. Dno je naprosto nepropustné, takže úbytek vody je závislý pouze na odparu. Přibývající voda postupně zatopila i většinu přístupových cest, takže nebyly sjízdné ani automobily s náhonem na čtyři kola. V březnu se začal počet zimujících ptáků snižovat a sestavené páry postupně odlétaly. Koncem dubna na místě zůstalo už jen několik set nevybarvených loňských mláďat a dospělí ptáci, kteří nevytvořili páry. Vždy, když jsem se za plameňáky vydával, musel jsem podstoupit dost namáhavou pouť doprostřed jezera. Nejprve jsem prošel rozsáhlými porosty slanorožce evropského (Salicorna europaea). Unikátní rostlina, která se používá v kosmetickém průmyslu i potravinářství, se celé léto obejde bez vody a v zimě je pod hladinou. Voda byla křišťálově čistá a zpočátku velmi slaná. S přibývajícími dešti salinita slábla. Přihrbený v maskáčích jsem se pomalu kradl dopředu a vždy po pár metrech jsem si sedl na nízkou stoličku, abych zkusil plameňáky zachytit. Trvalo to hodiny a já často odcházel se zmáčeným pozadím. Musel jsem být opatrný, protože jakmile jsem překročil konstantní útěkovou vzdálenost plameňáků, začali ustupovat. Když se cítili kriticky ohroženi, vznesli se do vzduchu. Někdy jejich únik uspíšily volavky, které s plameňáky sdílely jezerní hladinu. Jejich útěková vzdálenost je totiž kratší, a když zvednou poplach, plameňáci se k útěku přidají. Ptáci se zvedali postupně a přelet hejna trval poměrně dlouho. Většinou vzduchem dopluli o nějaký kilometr dál a zase se pohodlně usadili. Většinou jsem je už nepronásledoval. Pohled na tisíce letících růžových krasavců, kteří v dálce připomínali mrak sarančí, byl každopádně nezapomenutelný zážitek. Místní biologové mi říkali, že na Kypru plameňáci nikdy nezahnízdili. Udivilo mě proto, když jsem v jezeře Akrotiri objevil hnízdní kolonii z předchozího roku. Těšil jsem se, až plameňáci začnou znova stavět, ale k tomu nedošlo, i když vody bylo stále dost a šedé bahno bylo ke stavbě hnízd ideální. Zřejmě ke klidu ptáků nepřispívají toulaví psi, vždyť v obou lagunách jsem našel několik roztrhaných ptáků. Objevil jsem také jednoho úplně vysíleného jedince bez známek zranění. Na nohy jsem ho ale už bohužel nepostavil. Záhadou pro mne bylo, čím se tak ohromná masa ptáků vlastně živí. Nemohl jsem si nevšimnout, jak plameňáci systematicky prošlapávali vrchní vrstvu mazlavého jílu. Většinou pracovali v malých skupinkách. Někdy, když se na jednom místě shromáždilo velké množství ptáků, se mi zdálo, že je zdroj potravy opravdu vydatný. Pokoušel jsem se zjistit, co je v mazlavém jílu ukryto, ale ve zkalené vodě jsem nic neviděl. Místí odborníci tvrdili, že plameňáci se živí žábronožkami solnými (Artemia salina), drobnými korýši, kteří jsou jistě známí českým akvaristům. Ti před obdobím sucha kladou ohromné množství vajíček, jež se vznáší po hladině. Žádná jsem sice nezahlédl, ale koncem dubna jsem v mělké vodě objevil drobné černé korýše. Nezdálo se mi, že by jich bylo tolik, aby uživili takové množství ptáků. Je známé, že plameňáci dokážou z vody a bahna filtrovat neviditelné mikroskopické řasy. Na takové množství ptáků tady takto drobných organismů musely být metráky, ale jiné vysvětlení není. Převzato z magazínu 100+1 zahraničních zajímavostí Zbytek celého článku k přečtení: stoplusjedniucka.cz Foto: Wolfgang Hasselman The post Mezi tisíci plameňáků zimujících na Kypru appeared first on AVIFAUNA - Český online magazín o ptácích. Source: https://avifauna.cz/mezi-tisici-plamena ... -na-kypru/