Maskování fotopastí určených na sledování zvěře
Napsal: 27 pro 2019 12:21
Maskování fotopastí určených na sledování zvěře
(Autorem části snímků je Rosťa, kterému bych zároveň rád poděkoval za pomoc s revizí textu!)
V tomto článku bych rád shrnul praktické zkušenosti s maskováním fotopastí získané během několika let sledování divoké zvěře. Vhodné umístění a zamaskování fotopasti vnímám pro její přežití v terénu jako klíčové. Ochranné pomůcky (kabely, zámky a skříňky) samy o sobě odhodlanému zloději v krádeži nezabrání. Text je rozdělen do několika kapitol, které postupně rozebírají na co se při ukrývání fotopasti zaměřit a přináší některá praktická doporučení.
Lokalita a vyhodnocení rizik
Nejprve se musíme zamyslet nad umístěním fotopasti s ohledem na vybranou cílovou zvěř a schopnosti fotopasti (dosah, citlivost) a vytipovat si úseky, kde by mohlo být možné ji umístit. Zvažte jak vypadá okolí (vhodnost pro dané zvíře, možnost úkrytu pasti, málo pohybující se vegetace v záběru..), jaké zvíře sledujete (jeho obvyklá trasa, chování, rychlost..) a výkon vaší fotopasti (rychlost spouště, dosah přísvitu a pohybového čidla).
Nyní se nad vybranými úseky zamyslete ještě s ohledem na možné riziko ze strany přírodních živlů a především člověka. Příroda nás může překvapit stoupající vodou a v zimě sněhem, což lze většinou předvídat. S člověkem je to horší. Doporučuji okolí prozkoumat a zkusit najít nějaké stopy. A potom se v klidu zamyslet se nad tím, kdo se v dané lokalitě kromě nás ještě pohybuje nebo pohybovat může. Odkud kam může chodit a co tam může dělat. Místní, pejskaři, turisté, rybáři, houbaři, dělníci, lovci, geokeškaři, bezdomovci, milenci... Zamyšlení nad tím, kdo tam může být, co tam může dělat (a kam by tedy mohl vlézt) vám umožní lépe odhadnout riziko objevení pasti pro jednotlivé úseky. Které samy o sobě často jako navštěvované nepůsobí.
Z praxe - dával jsem past na uzounkou stezičku v hustém křoví, kam by "v životě nikdo nemohl jít, protože tam nic není". Ukázalo se, že tam pravidelně každé ráno venčí pejskař a chodí mi metr kolem fotopasti. V navštěvování nečekaných míst jsou pejskaři docela zákeřní, v okolí vody je dobré si dávat pozor na rybáře - jejich cesty jdou naštěstí docela dobře vysledovat podle vysezených míst. Mezi sezónní překvapení patří houbaři (vlezou všude a studují každý centimetr), dělníci (nečeká porost, kde past ukrýváte, kosení nebo prořízka?) a sběrači různých plodů (jablka, ořechy). Odhaduje se to těžko, rizikovým místům je proto lepší se vyhnout úplně, případně past v "nebezpečné části sezóny" stáhnout.
Podobnou úvahou můžete vytipovat místa, která vám umožní zachytit obrázky sledované zvěře (sledovanou zvěř) a zároveň sníží riziko kontaktu s člověkem na minimum. Nikdy ale neodhadnete vše a všechny, proto doporučuji si dát trochu práce i s jejím skrytým umístěním a maskováním. Pokud umisťujete past poprvé, budete možná hodně překvapení, jaký je nakonec ve vybrané lokalitě frmol.
Skryté umístění fotopasti
Stručné pravidlo by mohlo znít "čím fádnější místo, tím lepší". Jak jsem psal v minulé kapitole - zkuste odhadnout, co by mohl lidský návštěvník v daném místě dělat a nyní se zamyslete i nad tím, kam by přitom koukal a proč. Turista se bude koukat na cestu do dáli, česač stromů poleze do koruny nebo bude opírat žebřík apod. V řadě míst můžete díky tomu umístit past přesně tam, kam se pravděpodobně nikdo nepodívá protože k tomu nebude mít důvod. Nebo ještě lépe, bude svou pozornost směřovat někam jinam.
Jednu z pastí mám například u lesní cesty cíleně v místě, kde se nad cestu sklání větve a zároveň je na zemi po většinu roku bláto. Pokud jdete po cestě budete se spíš soustředit na cestu - a ne na pět metrů vzdálený pařez vedle cesty. Další past jsem ukryl ve výšce dvou metrů nad stezkou mezi poli ve větvích staré vrby. Pokud po ní jdete, koukáte obvykle všude možně na pole jen ne na onu vrbu, protože na ní prostě není nic zajímavého ke koukání. Fotopast je tak v bezpečí a zároveň má perfektní výhled. Umísťování fotopastí do výšky nad obvyklé zorné pole je ostatně populární například v zámoří.
V případě absence vhodného místa si jej můžeme "vyrobit". Past je možné umístit na zatlučený kolík, přesunutou větev, umístit do starého pařezu, překrýt větvemi nebo pro ni přímo vytvořit umělou kupu větví či kamení. V případě podobných zásahů vždy myslete na to, aby přesun materiálu nebyl příliš nápadný, případně abyste jej neumístili do nepřirozené polohy. Z větví se dále dají stavět různé "trojnožky", dají se opírat o stromy apod. Když si s tím trochu vyhrajete, budete možná sami překvapeni. Pozor na pevnost a upevnění vaší konstrukce! Nejednou se mi stalo, že jsem past schoval mezi klestí, to se postupně sesunulo a past ve finále fotila jen větve. Doporučuji vše provázat vázacím drátem, je to nenápadné, drží to a vydrží.
Podobným způsobem je možné riziko objevení pasti opět významně snížit, při vhodném umístění je možné past umístit i k cestám. Stačí ale jeden nečekaný pohled a vše může být jinak. Proto doporučuji vždy past ještě preventivně zamaskovat...
(Autorem části snímků je Rosťa, kterému bych zároveň rád poděkoval za pomoc s revizí textu!)
V tomto článku bych rád shrnul praktické zkušenosti s maskováním fotopastí získané během několika let sledování divoké zvěře. Vhodné umístění a zamaskování fotopasti vnímám pro její přežití v terénu jako klíčové. Ochranné pomůcky (kabely, zámky a skříňky) samy o sobě odhodlanému zloději v krádeži nezabrání. Text je rozdělen do několika kapitol, které postupně rozebírají na co se při ukrývání fotopasti zaměřit a přináší některá praktická doporučení.
Lokalita a vyhodnocení rizik
Nejprve se musíme zamyslet nad umístěním fotopasti s ohledem na vybranou cílovou zvěř a schopnosti fotopasti (dosah, citlivost) a vytipovat si úseky, kde by mohlo být možné ji umístit. Zvažte jak vypadá okolí (vhodnost pro dané zvíře, možnost úkrytu pasti, málo pohybující se vegetace v záběru..), jaké zvíře sledujete (jeho obvyklá trasa, chování, rychlost..) a výkon vaší fotopasti (rychlost spouště, dosah přísvitu a pohybového čidla).
Nyní se nad vybranými úseky zamyslete ještě s ohledem na možné riziko ze strany přírodních živlů a především člověka. Příroda nás může překvapit stoupající vodou a v zimě sněhem, což lze většinou předvídat. S člověkem je to horší. Doporučuji okolí prozkoumat a zkusit najít nějaké stopy. A potom se v klidu zamyslet se nad tím, kdo se v dané lokalitě kromě nás ještě pohybuje nebo pohybovat může. Odkud kam může chodit a co tam může dělat. Místní, pejskaři, turisté, rybáři, houbaři, dělníci, lovci, geokeškaři, bezdomovci, milenci... Zamyšlení nad tím, kdo tam může být, co tam může dělat (a kam by tedy mohl vlézt) vám umožní lépe odhadnout riziko objevení pasti pro jednotlivé úseky. Které samy o sobě často jako navštěvované nepůsobí.
Z praxe - dával jsem past na uzounkou stezičku v hustém křoví, kam by "v životě nikdo nemohl jít, protože tam nic není". Ukázalo se, že tam pravidelně každé ráno venčí pejskař a chodí mi metr kolem fotopasti. V navštěvování nečekaných míst jsou pejskaři docela zákeřní, v okolí vody je dobré si dávat pozor na rybáře - jejich cesty jdou naštěstí docela dobře vysledovat podle vysezených míst. Mezi sezónní překvapení patří houbaři (vlezou všude a studují každý centimetr), dělníci (nečeká porost, kde past ukrýváte, kosení nebo prořízka?) a sběrači různých plodů (jablka, ořechy). Odhaduje se to těžko, rizikovým místům je proto lepší se vyhnout úplně, případně past v "nebezpečné části sezóny" stáhnout.
Podobnou úvahou můžete vytipovat místa, která vám umožní zachytit obrázky sledované zvěře (sledovanou zvěř) a zároveň sníží riziko kontaktu s člověkem na minimum. Nikdy ale neodhadnete vše a všechny, proto doporučuji si dát trochu práce i s jejím skrytým umístěním a maskováním. Pokud umisťujete past poprvé, budete možná hodně překvapení, jaký je nakonec ve vybrané lokalitě frmol.
Skryté umístění fotopasti
Stručné pravidlo by mohlo znít "čím fádnější místo, tím lepší". Jak jsem psal v minulé kapitole - zkuste odhadnout, co by mohl lidský návštěvník v daném místě dělat a nyní se zamyslete i nad tím, kam by přitom koukal a proč. Turista se bude koukat na cestu do dáli, česač stromů poleze do koruny nebo bude opírat žebřík apod. V řadě míst můžete díky tomu umístit past přesně tam, kam se pravděpodobně nikdo nepodívá protože k tomu nebude mít důvod. Nebo ještě lépe, bude svou pozornost směřovat někam jinam.
Jednu z pastí mám například u lesní cesty cíleně v místě, kde se nad cestu sklání větve a zároveň je na zemi po většinu roku bláto. Pokud jdete po cestě budete se spíš soustředit na cestu - a ne na pět metrů vzdálený pařez vedle cesty. Další past jsem ukryl ve výšce dvou metrů nad stezkou mezi poli ve větvích staré vrby. Pokud po ní jdete, koukáte obvykle všude možně na pole jen ne na onu vrbu, protože na ní prostě není nic zajímavého ke koukání. Fotopast je tak v bezpečí a zároveň má perfektní výhled. Umísťování fotopastí do výšky nad obvyklé zorné pole je ostatně populární například v zámoří.
V případě absence vhodného místa si jej můžeme "vyrobit". Past je možné umístit na zatlučený kolík, přesunutou větev, umístit do starého pařezu, překrýt větvemi nebo pro ni přímo vytvořit umělou kupu větví či kamení. V případě podobných zásahů vždy myslete na to, aby přesun materiálu nebyl příliš nápadný, případně abyste jej neumístili do nepřirozené polohy. Z větví se dále dají stavět různé "trojnožky", dají se opírat o stromy apod. Když si s tím trochu vyhrajete, budete možná sami překvapeni. Pozor na pevnost a upevnění vaší konstrukce! Nejednou se mi stalo, že jsem past schoval mezi klestí, to se postupně sesunulo a past ve finále fotila jen větve. Doporučuji vše provázat vázacím drátem, je to nenápadné, drží to a vydrží.
Podobným způsobem je možné riziko objevení pasti opět významně snížit, při vhodném umístění je možné past umístit i k cestám. Stačí ale jeden nečekaný pohled a vše může být jinak. Proto doporučuji vždy past ještě preventivně zamaskovat...