[Silvarium.cz "Myslivost"] Důkaz o výskytu bobra? Okousané stromy (Týdeník Mostecko)
Napsal: 02 kvě 2018 07:11
Výskyt bobra v Mostě potvrdili podle fotografií okusů stromů i spoluautoři publikace Průvodce v soužití s bobrem.
Týdeník Mostecko přináší důkaz o výskytu vzácného zvířete v řece Bílině mezi litvínovskou chemičkou a chanovskou čističkou. Naše snímky okousaných stromů posuzovali čtyři odborníci a všichni se shodli: udělal to bobr.
Česká mapa chráněných druhů se tím změnila. Náš okres, kde se příroda probudila z průmyslového kómatu, se ocitl na seznamu nových teritorií kdysi vyhubeného pozoruhodného býložravce, který hledá kousek ztraceného domova. Senior Zdeněk Dalík, bývalý člen myslivecké stráže, přijíždí do Mostu vlakem od Bečova, když v ubíhající příměstské krajině spatří něco zvláštního, co v těchto notoricky známých místech působí nezvykle. Na břehu řeky Bíliny nedaleko nádraží a paneláků se v houštině zablýsknou žlutobílé skvrny. Zdeněk stihne přes okno vagónu zaostřit zrak a užasne. Vidí okousané stromy. "To je přece od bobrů!" napadne ho. Nečekaný objev mu nedává spát. Pochybuje, třeba ty kmeny pokáceli kluci. I on, dítě z venkova, dělal klukoviny. Druhý den jde břeh prozkoumat. Otisky zubů na dokonale ohlodaných kmenech ho ohromí. "Nikdy jsem nic takového na Mostecku neviděl," řekl Týdeníku Mostecko. Díky němu jsme místo našli, nafotili a snímky poslali expertům.
BOBŘÍ OKUSY
"Skutečně se jedná o bobří okusy a jejich umístění není nijak překvapivé. Bobrům je totiž úplně jedno, v jakém prostředí jsou," komentoval nález v průmyslové aglomeraci biolog Vlastimil Kostkan. Divoké nálety osik či zákoutí s keřovými vrbami podle něj bobrům svědčí víc než regulované řeky s vysekávanými porosty. "Dokonce nejsou příliš citliví ani na kvalitu vody. Už před zhruba dvaceti lety jsme řešili problém s bobry, kteří postavili hráz na odpadní struze u čistírny odpadních vod u Pasohlávek a zdvižená hladina vody vyřadila technologii z činnosti," dodal Kostkan, který před deseti lety napsal do renomovaného časopisu Vesmír článek Bobr se vrací.
POTVRZENÍ VÝSKYTU
Výskyt bobra v Mostě potvrdili podle fotografií okusů stromů i spoluautoři publikace Průvodce v soužití s bobrem, zooložka Jitka Uhlíková z Programu péče o bobra evropského v ČR přírodovědec Aleš Vorel z katedry ekologie České zemědělské univerzity v Praze. "Pro obyvatele Mostu to je patrně nyní vzácností, ale bylo jen otázkou času, kdy bobři proti proudu Bíliny doputují i k Mostu. V budoucnu se budou bobři vyskytovat patrně na většině území České republiky, Mostecko nevyjímaje," řekl.
Mostecký magistrát zaznamenal v březnu hlášku o možném výskytu bobra u Želenic. Tvrzení obyvatele obce si úřad ověřoval na Povodí Ohře, které tam zaznamenalo okousané kmeny i trus. "Konkrétní nález potvrzený odborníkem ale nemáme," uvedla vedoucí magistrátního oddělení životního prostředí Stanislava Pöschlová. Objev bobra doložený Týdeníkem Mostecko není podle ní zas tak překvapivý, protože bobr se již dlouho vyskytuje na Labi a v posledních letech je hlášen i na přítocích. "Takže jeho postup i po Bílině je přirozený," dodala.
Některé odborníky průnik bobra do říčního úseku, který patří v tuzemsku k nejvíce kontaminovaným, udivil. "Tam bych bobra nečekal. Dá se říci, že směrem po Bílině k Litvínovu je raritou," řekl zoolog Vít Tejrovský z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Nové studie o bobrech přesto jejich expanzi do rekultivované krajiny s opatrností naznačovaly.
"Kolonizovány budou patrně i post-těžební plochy Chomutovska, Mostecka a Bílinska," uvádí odborná zpráva z roku 2016.
Na Litvínovsko bobr ještě zřejmě nepronikl. "Nemáme žádné poznatky ani informace o výskytu bobra na území obce s rozšířenou působností," konstatoval vedoucí odboru životního prostředí Městského úřadu Litvínov Jaroslav Porteš.
Podle Tejrovského bobr nebude páchat velké škody na porostech jako v nivách jižní Moravy, kde ztrácí plachost a staví bobří hráze s hrady. Na Mostecku by se měl zdržovat na břehu a v norách řeky, kterou je těžké ucpat. "Není třeba mít obavy z bobřích hrází na Bílině. Takto velkou řeku bobři velmi pravděpodobně nepřehradí," poznamenal na závěr Aleš Vorel.
***
"Skutečně se jedná o bobří okusy a jejich umístění není nijak překvapivé. Bobrům je totiž úplně jedno, v jakém prostředí jsou." Vlastimil Kostkan, biolog "Není třeba mít obavy z bobřích hrází na Bílině. Takto velkou řeku bobři velmi pravděpodobně nepřehradí."
Aleš Vorel, přírodovědec
Bobr evropský
Největší evropský hlodavec, v České republice původní a kvůli silnému ohrožení zvláště chráněný druh. Nejí ryby, jen dřeviny, byliny a občas zemědělské plodiny. Není snadné ho vidět, protože je aktivní v noci. V tuzemsku byl vyhuben v 18. století. Opět se objevil v roce 1982 na jižní Moravě. V roce 2015 žilo v ČR odhadem přes 6000 jedinců. Dostávají se do konfliktu s vodohospodáři kvůli stavbě hrází, konzumaci dřevin a narušování protipovodňových valů hrabáním nor. Bobr váží 25-30 kg a s lysým zploštělým ocasem měří kolem 120 cm. Srst mívá hnědou i černou. Dožívá se deset až dvanáct let. Žije v rodinách až o patnácti jedincích a hájí teritorium o délce až 2 km. Pod vodou vydrží 20 minut. Má skvělý čich, ale slabší zrak. V přírodě si ho lze splést s menší nutrií a jeho mláďata s ondatrou. Informace o nově osídlených lokalitách jsou pro vědce cenné, protože mapují rychlost kolonizace a genetickou variabilitu.
Source: http://www.silvarium.cz/zpravy-z-oboru- ... k-mostecko
Týdeník Mostecko přináší důkaz o výskytu vzácného zvířete v řece Bílině mezi litvínovskou chemičkou a chanovskou čističkou. Naše snímky okousaných stromů posuzovali čtyři odborníci a všichni se shodli: udělal to bobr.
Česká mapa chráněných druhů se tím změnila. Náš okres, kde se příroda probudila z průmyslového kómatu, se ocitl na seznamu nových teritorií kdysi vyhubeného pozoruhodného býložravce, který hledá kousek ztraceného domova. Senior Zdeněk Dalík, bývalý člen myslivecké stráže, přijíždí do Mostu vlakem od Bečova, když v ubíhající příměstské krajině spatří něco zvláštního, co v těchto notoricky známých místech působí nezvykle. Na břehu řeky Bíliny nedaleko nádraží a paneláků se v houštině zablýsknou žlutobílé skvrny. Zdeněk stihne přes okno vagónu zaostřit zrak a užasne. Vidí okousané stromy. "To je přece od bobrů!" napadne ho. Nečekaný objev mu nedává spát. Pochybuje, třeba ty kmeny pokáceli kluci. I on, dítě z venkova, dělal klukoviny. Druhý den jde břeh prozkoumat. Otisky zubů na dokonale ohlodaných kmenech ho ohromí. "Nikdy jsem nic takového na Mostecku neviděl," řekl Týdeníku Mostecko. Díky němu jsme místo našli, nafotili a snímky poslali expertům.
BOBŘÍ OKUSY
"Skutečně se jedná o bobří okusy a jejich umístění není nijak překvapivé. Bobrům je totiž úplně jedno, v jakém prostředí jsou," komentoval nález v průmyslové aglomeraci biolog Vlastimil Kostkan. Divoké nálety osik či zákoutí s keřovými vrbami podle něj bobrům svědčí víc než regulované řeky s vysekávanými porosty. "Dokonce nejsou příliš citliví ani na kvalitu vody. Už před zhruba dvaceti lety jsme řešili problém s bobry, kteří postavili hráz na odpadní struze u čistírny odpadních vod u Pasohlávek a zdvižená hladina vody vyřadila technologii z činnosti," dodal Kostkan, který před deseti lety napsal do renomovaného časopisu Vesmír článek Bobr se vrací.
POTVRZENÍ VÝSKYTU
Výskyt bobra v Mostě potvrdili podle fotografií okusů stromů i spoluautoři publikace Průvodce v soužití s bobrem, zooložka Jitka Uhlíková z Programu péče o bobra evropského v ČR přírodovědec Aleš Vorel z katedry ekologie České zemědělské univerzity v Praze. "Pro obyvatele Mostu to je patrně nyní vzácností, ale bylo jen otázkou času, kdy bobři proti proudu Bíliny doputují i k Mostu. V budoucnu se budou bobři vyskytovat patrně na většině území České republiky, Mostecko nevyjímaje," řekl.
Mostecký magistrát zaznamenal v březnu hlášku o možném výskytu bobra u Želenic. Tvrzení obyvatele obce si úřad ověřoval na Povodí Ohře, které tam zaznamenalo okousané kmeny i trus. "Konkrétní nález potvrzený odborníkem ale nemáme," uvedla vedoucí magistrátního oddělení životního prostředí Stanislava Pöschlová. Objev bobra doložený Týdeníkem Mostecko není podle ní zas tak překvapivý, protože bobr se již dlouho vyskytuje na Labi a v posledních letech je hlášen i na přítocích. "Takže jeho postup i po Bílině je přirozený," dodala.
Některé odborníky průnik bobra do říčního úseku, který patří v tuzemsku k nejvíce kontaminovaným, udivil. "Tam bych bobra nečekal. Dá se říci, že směrem po Bílině k Litvínovu je raritou," řekl zoolog Vít Tejrovský z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Nové studie o bobrech přesto jejich expanzi do rekultivované krajiny s opatrností naznačovaly.
"Kolonizovány budou patrně i post-těžební plochy Chomutovska, Mostecka a Bílinska," uvádí odborná zpráva z roku 2016.
Na Litvínovsko bobr ještě zřejmě nepronikl. "Nemáme žádné poznatky ani informace o výskytu bobra na území obce s rozšířenou působností," konstatoval vedoucí odboru životního prostředí Městského úřadu Litvínov Jaroslav Porteš.
Podle Tejrovského bobr nebude páchat velké škody na porostech jako v nivách jižní Moravy, kde ztrácí plachost a staví bobří hráze s hrady. Na Mostecku by se měl zdržovat na břehu a v norách řeky, kterou je těžké ucpat. "Není třeba mít obavy z bobřích hrází na Bílině. Takto velkou řeku bobři velmi pravděpodobně nepřehradí," poznamenal na závěr Aleš Vorel.
***
"Skutečně se jedná o bobří okusy a jejich umístění není nijak překvapivé. Bobrům je totiž úplně jedno, v jakém prostředí jsou." Vlastimil Kostkan, biolog "Není třeba mít obavy z bobřích hrází na Bílině. Takto velkou řeku bobři velmi pravděpodobně nepřehradí."
Aleš Vorel, přírodovědec
Bobr evropský
Největší evropský hlodavec, v České republice původní a kvůli silnému ohrožení zvláště chráněný druh. Nejí ryby, jen dřeviny, byliny a občas zemědělské plodiny. Není snadné ho vidět, protože je aktivní v noci. V tuzemsku byl vyhuben v 18. století. Opět se objevil v roce 1982 na jižní Moravě. V roce 2015 žilo v ČR odhadem přes 6000 jedinců. Dostávají se do konfliktu s vodohospodáři kvůli stavbě hrází, konzumaci dřevin a narušování protipovodňových valů hrabáním nor. Bobr váží 25-30 kg a s lysým zploštělým ocasem měří kolem 120 cm. Srst mívá hnědou i černou. Dožívá se deset až dvanáct let. Žije v rodinách až o patnácti jedincích a hájí teritorium o délce až 2 km. Pod vodou vydrží 20 minut. Má skvělý čich, ale slabší zrak. V přírodě si ho lze splést s menší nutrií a jeho mláďata s ondatrou. Informace o nově osídlených lokalitách jsou pro vědce cenné, protože mapují rychlost kolonizace a genetickou variabilitu.
Source: http://www.silvarium.cz/zpravy-z-oboru- ... k-mostecko