Poslední dobou mi to s ptáky moc nevycházelo. Nedočkavě, ještě před tím, než se rozjel tah lelků, jsem bez úspěchu trávil dvě noci na políčku u lesa. Pak několik dní nepřálo počasí a když konečně zase nastaly vhodné podmínky, byl jsem tak unavený z celodenní dřiny, že jsem dal přednost noci v pohodlné posteli. Zvláště, když jsem další den znovu od rána do odpoledne mlátil železnou palicí. Samozřejmě, že se té noci
lelci chytali úplně všude. Když teď Aladin na víkend hlásí další vhodnou noc, zavrhuji lelky a mířím po delší době k Vyškovu, k polím kousek od Zouvalky. Je příjemné slunečné počasí a pofukuje čerstvý studený vítr od severu. V povláčené oranici stavím dravcovku a pod Arnoštem u ní pouštím trochu toho poštolčího křiku. Následuje pěvcovka, jejíž síťovinu ale vítr sfoukává k jedné straně. Po polích jsou vidět
káně lesní, občas nějaký ten
pochop a pak hlavně
poštolky. Na drátech posedávají
hřivnáči, ozývá se
straka a občas kolem prosviští hejno
špačků. S první
poštolkou v síti zjišťuji, že na ně mám jen tři zbývající kroužky. Ještě, že tu nejsem primárně jen kvůli nim. Chytám
černohlávka,
pěnici slavíkovou a
budníčka menšího. S třetí okroužkovanou
poštolkou skrývám Arnošta a vypínám nahrávku. Dělá se krásný večer. Nade mnou
poštoky útočí na
luňáka hnědého, pak se k Vyškovu vydává 17
šedivek a jako kratičké vláčky putují kamsi k západu malá hejnka dvou až čtyř
volavek popelavých. Nebe je teď úplně jasné, slunce zašlo za obzor a začíná být zima. S krátícím se dnem rychle padá tma. Oblohu zasypávají hvězdy a za zády na ni stoupá měsíc v úplňku. Prohlížím si ho stativákem. Znovu vytahuji Arnošta. Mezi kontrolami si vždy zalezu do spacáku vedle auta, boty zasunu pod auto a do jedné dám mobil, aby mě za hodinku vzbudil. Přehodím přes sebe celtu a přes hlavu ještě bundu, protože nechci, aby mi po obličeji běhali hraboši. Už tak mě co chvíli budí jejich pobíhání po rosou ztvrdlé celtě. Při jednom vstávání v rozespalosti nedokážu nacpat nohu do boty. Chvíli v ní dupu, než mi dojde, že v ní mám ještě mobil. Překvapivě můj nápor vydržel. Ve dvě visí v dravcovce
pustovka a z pěvcovky přináším prvních pár
červenek a
černohlávků. Zdá se, že takhle jasná měsíční noc tahu ptáků svědčí. Až v šest ráno doplňují tuto dvojici
rehci zahradní. To zase kasám dravcovku a teď chodím už jen k pěvcovce. Je zima, ale ptáci táhnou. Přitáhl je mix budníčků, které dnes od půlnoci hraji.
Budníčci se chytají až po sedmé ranní. To už je naštěstí slunce kus nad obzorem a začíná hřát. Od jihu se objevuje rozvolněné hejnko šestnácti
sojek. Poslouchám hlasy z oblohy, jestli se třeba neozve kulík hnědý. Několik jich bylo během uplynulého týdne pozorováno u Letonic, což je tak 9 km vzdušnou čarou. Slyšet je občas jen nějaká
konopka,
modřinka,
konipas bílý nebo
skřivan. Až na tu zimu to byla pěkná noc. Příště si nesmím zapomenout kroužky na poštolky.
odchycené druhy: poštolka obecná (3 ex.), kalous pustovka, pěnice slavíková, pěnice černohlavá (18 ex.), červenka obecná (19 ex.), rehek zahradní (10 ex.), budníček menší (6 ex.), budníček větší (2 ex.), drozd kvíčala, drozd zpěvný (2 ex.), sýkora modřinka, rákosník proužkovaný –
65 ptáků 12 druhů 
Je tu doba tahu červenek obecných (Erithacus rubecula), což dobře znají všichni, kteří v říjnu slouží na Sedle.
Mladá samice pustovky (Asio flammeus) se v síti objevila ve dvě hodiny po půlnoci.
Source:
http://www.birdwatcher.cz/14-15-9-2019- ... s-uplnkem/