V těchto dnech naši čápi bílí započínají jarní migraci a vydávají se na svá hnízdiště. Pokud zdárně překonají překážky spojené s migrací, česká krajina pro ně může být dalším rizikem. Ministerstvo zemědělství od 13. února 2020 povolilo rozsypávání jedu proti hrabošům Stutox II na povrch půdy. Česká společnost ornitologická (ČSO) od loňského léta upozorňuje na nebezpečí tohoto jedu. Granulemi volně rozhozenými po polích se mohou kromě hrabošů otrávit i další živočichové. Kromě toho hrozí také sekundární otrava, když přiotrávené hraboše pozřou predátoři jako sovy, volavky nebo právě čápi. Povolení platí do 11. června, tedy do doby, kdy je v plném proudu hnízdní sezóna a právě v této době budou ptáci shánět vhodnou potravu pro mláďata! Otrávení hraboši pro ně budou snadnou kořistí. „Chápeme, že pro některé zemědělce je stávající gradace podobnou kalamitou, jako bylo sucho v roce 2018. Chemické řešení je ale nešťastné, protože se přitom mohou otrávit i přirození predátoři a do budoucna tím jen problémy s hraboši prohloubíme. Podobně jako u jiných přírodních kalamit by měl stát podpořit ty zemědělce, kteří s hraboši bojují bez chemie, ale nejsou úspěšní. Ale především by měl stát zavést systémové změny vedoucí k celkovému posílení přirozených funkcí krajiny, k cílené podpoře predátorů hrabošů a zavést možnost státem garantovaného pojištění proti škodám způsobeným hraboši,“vysvětluje Václav Zámečník, zemědělský specialista České společnosti ornitologické. Může se opakovat situace z loňska, už v srpnu 2019 povolilo ministerstvo povrchové rozsypávání jedu. „Upozornili jsme na to a u veřejnosti se zvedla velká vlna odporu a ministr Toman během jednoho týdne povolení rozsypávat jed stáhl. Jedem se loni otrávili například čápi, bažanti a zajíci. Máme obavy, že se to stane znovu,“ sděluje Zdeněk Vermouzek, ředitel ČSO.
Ministerstvo zemědělství aktuálně vydalo k trávení hrabošů oficiální vyjádření (blíže
ZDE). „Text ale obsahuje zavádějící informace a jasně směřuje k tomu, aby přesvědčil nepozorného čtenáře, že žádné riziko nehrozí. Tvrdí například, že predátorům hrabošů nehrozí otrava kvůli tomu, že nežerou hrabošovo trávicí ústrojí. Není to pravda. Volavky, čápi i sovy polykají hraboše vcelku a otravy fosfidem zinku, účinnou látkou Stutoxu, jsou zdokumentované i u dravců jako je káně lesní, moták pochop, orel královský a orel mořský,“ upozorňuje Vermouzek (blíže
ZDE). Zpráva ministerstva zemědělství uvádí, že v případech extrémního výskytu hrabošů je aplikace do nor nereálná a logisticky nezvládnutelná, a proto je třeba jed aplikovat povrchově. Zároveň má ale zemědělec za povinnost jednou za den sesbírat uhynulé hraboše z pole. „Nedává to smysl. Má-li zemědělec dost lidí na to, aby sesbíral z každého hektaru tisíce uhynulých hrabošů, jak to, že nemá lidi na vkládání jedu do nor?,“ ptá se Vermouzek. Ornitologové považují jed za nebezpečné řešení a vyzývají veřejnost, aby lidé nebyli lhostejní k tomu, co se s naší krajinou děje.
V ohrožení jsou i tradiční spojenci zemědělců, specialisté na hraboše jako káně lesní, poštolky, či již tak ohrožené sovy pálené či sýček obecný. Foto Jiří Bartoš /
http://bartosphoto.cz/ Zdroj: TZ ČSO, 17. 2. 2020 /
Titulní foto: Lukáš Kadava The post
První čápi se začínají vracet na hnízdiště. Otrávení hraboši pro ně představují riziko! appeared first on
AVIFAUNA - Český online magazín o ptácích.
Source:
https://avifauna.cz/prvni-capi-se-zacin ... ji-riziko/