Stopařské fórum | Trackers' discussion board

Jak přibývá zpráv o úbytku některých ptačích druhů, začíná se více mluvit o tom, jak ptákům pomoci. Jednou z možností, pokud vlastníte byť jen pár metrů čtverečních pozemku ve městě či na vesnici, je vybudování malého ptačího ráje – ptačí zahrady. Přetvořit sterilní kousek zahrady v zahradu plnou ptačího štěbetání není zas tak složité, jak by se na první pohled zdálo. A možná vás potěší, že po počáteční energii vložené do vybudování ptačí zahrady už jen šetříte časem, protože v ptačí zahradě čím méně děláte, tím lépe. Příroda je totiž ten nejlepší zahradník. Definice ptačího ráje Ptačí zahrada je kousek přírody, ve kterém ptáci najdou dostatek potravy, úkrytů a nejlépe i místo, kde zahnízdit a vyvést mladé. Taková zahrada kopíruje přirozené ptačí prostředí. Není to sterilní pravidelná zahrada, jde o prostor, ve kterém se vyskytuje pestré společenství druhů, spousta míst, která lákají hmyz, jenž na oplátku sytí ptáky. Luční květiny tu mají šanci vykvést a plodit semínka. Keře a stromy poskytují stín, skrýš a potravu v podobě ovoce a bobulí. Ptáci mají co jíst, kde se napít, umýt, či na chvíli bezpečně spočinout. V této zahradě, která vypadá na první pohled možná chaoticky, má všechno svoji funkci. Malý ekosystém, kterého jsme i my součástí. Takže jestli opravdu toužíte po tom, mít na zahradě co nejvíce ptáků, vytvořte si u svého domku či chatky ptačí zahradu. Dobrá zpráva pro lenochy Teď si povíme něco o tom, co na ptačí zahradě dělat nemusíte. V ptačí zahradě chceme mít co nejvíce života, protože drobný život ptáky přitahuje. Takže žádné pesticidy, o přemnožený hmyz se vám postarají vaši ptačí sousedé nebo další přirození predátoři. Není potřeba ani přílišné péče o trávník, ten nechte jen na nezbytně nutné ploše, ptáci potřebují spíše louku, na které žije hmyz a která jim poskytuje potravu ve formě semínek jednotlivých květů. Máte na zahradě strom, který uschnul? Podívejte se na něj zblízka, nejspíš už má svoje stálé obyvatele. Zdánlivě mrtvé dřevo slouží jako obydlí pro hmyz. Pamatujete na každoroční podzimní hrabání listí? Listy pod stromem fungují jako přirozený mulč, takže je můžete klidně nechat na místě, nebo jen trochu shrabat směrem ke kmeni. Ve vrstvě listí si najdou ptáci spoustu dobrot, ať už zapomenuté spadlé ovoce, nebo larvy a broučky. Důležité součásti ptačí zahrady Tři vegetační patra Možná to znáte ze školy, nebo z procházky po lese. Patro stromové je to nejvyšší a všechno zaštiťuje, patro keřové, to jsou různé schovky tedy keře pestrých tvarů a struktur. Patro bylinné je nejnižší a v něm rostou bylinky (jednoleté i trvalky), luční květiny a všechny ty drobnosti, které jsou kolikrát pod naše rozlišovací schopnosti, což jim ale neubírá na důležitosti. Tyto prvky zahrady se řídí společným heslem a tím je pestrost. Čím pestřejší zahrada, tím rozmanitější druhové složení ptačích obyvatel. Stromové patro Stromy dávají zahradě jasnou strukturu, jsou nejstálejším prvkem zahrady. Můžou být opadavé i neopadavé, plody ovocných stromů slouží ptákům jako potrava, stejně tak hmyz, který se nechá zlákat vidinou ovocné hostiny. Pokud nemáte velkou zahradu, můžete zvolit nějakou zakrslou odrůdu. Když sázíte nový strom, přemýšlejte dobře o tom, do jaké velikosti má dorůst a na jakou stranu bude vrhat stín. Stálezelené stromy se hodí jako útočiště pro ptáky, ovocné jako zdroj potravy. Myslete na to, které druhy jsou u nás přirozené a ze kterých mohou mít ptáci i vy užitek. Vhodné stromy: jabloně, třešně, hrušně, jeřáb ptačí Keřové patro Na keře se často pohlíží jako na něco, co není strom ani květina a co je tak trochu na obtíž. Přitom keře jsou dar, a to především pro naše opeřené přátele. Keře poskytují ptákům bobule někdy až dlouho do zimy, v hustých keřích se ptačí obyvatelé lehce schovají před predátory a nepřízní počasí, mohou v nich mít i hnízdo. Z keřů jednoduše vytvoříte živý plot. Je dobré kombinovat stálezelené keře s těmi opadavými, aby i v zimě bylo v čem se ukrýt. Vhodné keře: černý bez, zimolez, slivoně, muchovník, krušina, brslen, dřín, kalina, hloh, ostružina, šípky, cesmína, dřišťál, hlohyně, skalník, aronie, rakytník řešetlákový, trnka, pámelník, ptačí zob, jalovec, zimostráz, střemcha Bylinné patro Bylinky přilákají na vaši zahradu opylující hmyz. Pokud necháte bylinkám dozrát semínka, ptáci se jimi rádi sami nakrmí. Vhodné byliny a květiny: pcháč rolní, ostropes troubil, pcháč bělohlavý, ostropestřec mariánský, štětička chlupatá, čekanka obecná, andělika, chrpa, tužebník, rdesno, komonice, hadinec, divizna, kopřivy, kakost, pupalka, černucha, slunečnice, mák, jitrocel Rehek zahradní. Foto Jiří Bartoš / http://bartosphoto.cz/ Popínavé rostliny Představte si, že bydlíte hned na tržnici s jídlem, takže nějak se asi cítí kos, který se uhnízdí v břečťanu. Popínavky rostou rychle a stejně jako keře nabízejí hodně místa k ukrytí, občas i k hnízdění a bobule k jídlu. Vhodné popínavky: břečťan, popínavá růže, vinná réva, psí víno, posed, křivouš, plamének, přísavník Mrtvé dřevo Může to být uschlý strom, naskládané dříví, nebo jen hromádka klestí, dřevo funguje jako magnet na hmyz. V dutém stromě může některý z ptáků zahnízdit. Nemusíte chodit do našeho obchodu a kupovat tam hmyzí hotel, když máte na zahradě strom, který je odumřelý. Někteří ptáci hnízdí v hromadě dřeva. V hromádce klestí nebo listí se rád ubytuje i ježek, hned máte o dalšího obyvatele zahrady navíc. Ptačí pítko Kromě kvalitního jídla potřebují ptáci samozřejmě také pít. Semenožraví musí pít denně, aby mohli potravu strávit. Stačí mělká miska s 5 cm hladinou vody. Dovnitř vložte kameny, které budou sahat až nad hladinu, aby se ve vodě zbytečně netopil hmyz, nebo volte takové pítko, které má pozvolný výlez. Ptáci budou používat misku jako pítko i jako koupel, není to nic divného ani nebezpečného. Důležité je vodu pravidelně vyměňovat. V mrazech bude voda zamrzat, ale zkuste ji dát ven třeba jen na hodinu či dvě, aby měli ptáci příležitost se trochu občerstvit. Pozor, keramická pítka jsou sice mrazuvzdorná, ale to neznamená, že vydrží zmrznutí vody. Led je spolehlivě zničí. Jezírko Jako zdroj vody poslouží i zahradní jezírko. Navrhněte ho tak, aby mělo postupný přístup do vody (otevřený mělký břeh) a nehrozilo utonutí ptáků a jiných obyvatel zahrady. Připravte se na to, že jezírko přiláká spousty dalších živočichů, od kachen až po žáby, mloky či vážky. Při mrazu stačí vrstvu ledu prolamovat. Prodává se i vibrační plovák, který udržuje hladinu kolem sebe nezamrzlou. Jezírko už je větší projekt, takže jestli se do něho nechcete pouštět, nabídněte ptákům alespoň výše zmiňované pítko. Místo k popelení Ne všichni ptáci se koupou ve vodě, někteří o sebe pečují pomocí koupele v písku podobně jako slepice, některé druhy používají k očistě oba způsoby. Písečnou koupel můžete ptákům vytvořit na suchém místě, bude vám stačit nádoba (mělká široká miska) a písek, popel či suchá zemina. Místo misky lze vyhrabat popeliště přímo v zemi. Ptáci si popelícím rituálem čistí peří a ničí případné parazity, prostě každodenní ptačí hygiena. Suché zídky Jsou to na volno naskládané kameny, které přirozeně poskytují úkryt pro hmyz a drobné živočichy. Asi se vám hned vybaví ještěrka vyhřívající se na kameni. Suché kamenité stanoviště přitahuje zase trochu jiný druh rostlin a živočichů než vlhké hromádky rostlinného materiálu. Další bod pro pestrost. Konipas bílý. Foto Lukáš Kadava Kompost Na každé správné zahradě najdete poklad jménem kompost. Žijí v něm červi, plži a mnoho dalších bezobratlých. Kompost vám navíc za pár let poslouží jako výživná zemina. Volte raději otevřenou konstrukci, do které budou mít ptáci přístup. Z plastového uzavřeného boxu by moc užitku neměli. Místa ke hnízdění Ptáci se liší nejen podle potravy, kterou se živí, ale také podle míst, kde hnízdí. Některé druhy preferují stavění hnízda vysoko ve stromě, jiné níže ve stromě nebo v hustém keři, v hromadě dřeva či přímo na zemi ve vysoké trávě. Hodně zahradních ptáků si volí pro hnízdění živý plot nebo popínavé rostliny. Také váš dům se nejspíš stane volbou číslo jedna při výběru místa ke hnízdění. Přesto není od věci rozmístit po zahradě ještě ptačí budky. Každý ptačí druh preferuje jiný průměr vletového otvoru a velikost budky či polobudky. Volte proto budky vhodné pro ptáky, kteří vaši zahradu navštěvují, ale i takové budky, které mohou nalákat další ptačí druhy. Ptačí zahrada o ploše 1000 metrů čtverečních v klidu pojme dalších 10 ptačích budek. To aby ptáci nemuseli kvůli hnízdění odlétat mimo vaši zahradu. Budky je nutné po každé sezóně (před zimou) vyčistit. Většina druhů ptačích mláďat je krmena hmyzem. V praxi to znamená, že ptačí rodiče od rána do večera lítají po okolí hnízdiště a loví hmyz. Tím je vyřešena otázka, co se bude dít se vším tím hmyzem, co se v ptačí zahradě přirozeně vyskytuje. Bude zkonzumován. Krmítko a dokrmování Krmítko a celoroční dokrmování je v případě ptačí zahrady jen jedním z kroků, jak pomáhat ptákům. Ale u ptáků rozhodně vítaným. Každý druh ptáka má vlastní nároky na potravu. Některé druhy preferují semínka (vrabec, zvonek, pěnkava), jiné mají rády i ovoce (špaček), hmyz (lejsek, rehek, konipas, vlaštovka, jiřička) nebo larvy a měkkýše (kos, drozd, červenka). Některé druhy dokonce mění potravní režim v průběhu roku podle dostupnosti. Hmyz si ptáci sami uloví v kompostu, hromadě dřeva, u vody, květin a ovocných stromů, na mrtvém dřevě, u hromady kamenů nebo ve vysoké trávě. Semínka si ptáci najdou pod květinami a v křovinách. Na ovoci a bobulích si ptáci pochutnávají na ovocných stromech, na některých keřích či na popínavých rostlinách. Nejinak je to s umístěním krmítka. Asi nejoblíbenější je větší krmítko typu domeček, jsou ale druhy ptáků, které jsou zvyklé jíst potravu ze země či velké otevřené plochy. Další možností jsou zavěšené zásobníky a lojové koule a koláče, které se umisťují do závěsných mřížek. Šoupálek, králíček a strakapoud budou mít radost z tukového krmiva vtlačeného do kůry stromu. Pokud můžete, umístěte v ptačí zahradě různé typy krmítek, aby si každý návštěvník přišel na své. Samozřejmostí je pravidelná péče o krmítko, abyste eliminovali přemnožení bakterií na krmném stanovišti a přenos nemocí mezi ptáky. Krmítka vybírejte tedy i podle toho, jak lehce je dokážete udržet v čistotě (rozebrat, umýt a vysušit). Ochrana před predátory Před predátory z nebe jsou ptáci dobře chráněni stromy a keři. Těžší pořízení je ale s kočkami, které jsou silně přitahovány ptačím štěbetáním. Existují budky, které jsou navrženy tak, aby se přístup predátorů do nich minimalizoval. Zároveň lze na kmen stromu umístit speciálně vyráběný límec z drátů, který vytvoří fyzickou bariéru pro kočky, ale třeba i pro kuny. Dráty mají plastové ochranné konce. Tuto bariéru se doporučuje instalovat tak, abyste o ni při chůzi omylem nezavadili. Ptačí mláďata se po vylétnutí z hnízda ještě nějakou dobu zdržují v okolí, většinou na zemi, a nechají se krmit rodiči. Jelikož nejsou ještě dobří letci, bývají pro kočky lehkou kořistí. Pokud sdílíte domácnost s kočkou, bylo by nejúčinnější ji v tomto období na zahradu vůbec nepouštět. Údržba ptačí zahrady Jak jsme slíbili v úvodu, ptačí zahrady jsou poměrně nenáročné na údržbu. Při občasném zastřihávání, sečení a prostě při takové té klasické zahradní údržbě je potřeba dávat pozor, abychom ptákům nezničili hnízda s mláďaty. Pokud je to možné, provádějte tuto údržbu mimo období hnízdění. To samé platí při kácení stromů. Ve stromě mohou navíc bydlet i netopýři nebo veverky. Pokud už se ke kácení stromu rozhodnete, vždy ho předem pečlivě prozkoumejte. Přijde vám celý systém příliš složitý, ale přesto byste chtěli ptákům u sebe doma nějak pomoci? Vyberte si z výše uvedeného jen jeden bod (klidně nějaký jednodušší na realizaci) a tím začněte. Další můžete přidávat postupně, jak vám čas, chuť i možnosti dovolí. I drobná změna se počítá a třeba se tak krůček po krůčku přiblížíte k vysněnému ptačímu ráji. Pokud ptáci na vaší zahradě hnízdí, je to znamení, že na ní nachází nejen vhodné prostředí pro úkryt hnízda, ale také dostatečnou potravní základnu. Foto Lukáš Kadava Text: Petr Dobrý (psáno pro web zelenadomacnost.com) / Titulní foto: Denis Matthey The post Jaká by měla být opravdová ptačí zahrada? appeared first on AVIFAUNA - Český online magazín o ptácích.

Source: https://avifauna.cz/jaka-by-mela-byt-op ... i-zahrada/