Stopařské fórum | Trackers' discussion board

V průběhu 50. a 60. let 20. století u nás nastaly významné změny v krajině zemědělského venkova a ve způsobu jejího využívání. Tyto negativní změny se také odrazily ve vesnické a sedlácké architektuře, ve způsobu hospodaření a využívání zemědělských objektů. Koncem 20. století zanikaly také hnízdiště na církevních objektech v důsledku uzavírání kostelních věží proti zdivočelé populaci domácích holubů. Všechny tyto faktory činí ze sovy pálené (Tyto alba) jeden z nejohroženějších druhů sov, jejíž přežití ve značné míře závisí na praktické pomoci. Monitoringu, podpoře hnízdních možností i praktické spolupráci s vlastníky nemovitostí a zemědělci se již řadu let věnuje organizace Tyto z.s. V roce 2019 proběhl management lokalit a monitoring sovy pálené v Olomouckém a Moravskoslezském kraji. „Pomocí digitálních záznamníků jsme realizovali akustický monitoring sovy pálené  na zemědělských farmách na celkem 47 monitorovacích bodech v Olomouckém kraji. Zaznamenali jsme 4 druhy sov, a to kalouse ušatého na 27 lokalitách, puštíka obecného na 1 lokalitě, sovu pálenou na 19 lokalitách a výra velkého na 1 lokalitě. Prokázali jsme hnízdění 23 páru sovy pálené v instalovaných hnízdních budkách na zemědělských farmách a 4 nehnízdící jedince sovy pálené.,“ popisuje Karel Poprach z organizace Tyto z.s. Sova pálená vyvedla z prvního hnízdění 141 mláďat. Podruhé v roce hnízdilo osm párů a ty vyvedly celkem 31 mláďat. V roce 2019 výjimečně zahnízdily dva páry i potřetí v roce, jeden z nich nebyl úspěšný a druhý vyvedl 9 mláďat. Celkem bylo v roce 2019 z obsazených lokalit vyvedeno 181 mláďat sovy pálené. „Na 149 lokalitách jsme zaznamenali pobytové stopy sovy pálené. V roce 2019 probíhala, zejména v oblasti střední a jižní Moravy, silná gradace hraboše polního, která velmi pozitivně ovlivnila počet hnízdících párů a úspěšnost hnízdění sovy pálené v regionu. Na farmách jsme hledali nebezpečné technické pastí pro sovy a pěvce – nádrže k uskladnění melasy a potrubí vzduchotechniky. Naštěstí jsme v roce 2019 nezaznamenali žádnou uhynulou sovu pálenou v technických pastech, pouze na jedné farmě bylo u nádrže poškozeno její zabezpečení a nalezeni 3 utonulí pěvci. Následně jsme provedli opravu a zabezpečení nádrže
pletivem,“ pokračuje Karel Poprach. Realizace managementu hnízdišť sovy pálené na Opavsku. Foto: TYTO, z. s., 2019. V Moravskoslezském kraji (okresy Bruntál, Frýdek-Místek, Karviná, Nový Jičín, Opava a Ostrava-město), akustický monitoring sovy pálené probíhal na zemědělských farmách na celkem 60-ti
monitorovacích bodech. Ornitologové zjistili 5 druhů na 45 lokalitách, a to kalouse ušatého na 17 lokalitách, puštíka obecného na 14 lokalitách, sovu pálenou  na 11 lokalitách, sýčka obecného  na jedné lokalitě a výra velkého na dvou lokalitách. „U sovy pálené se jednalo většinou o jednotlivé hlasové projevy během noci, což poukazuje spíše na nehnízdící jedince. Tyto výsledky korelují s obsazením lokalit sovou pálenou, celkem jsme monitorovali 214 lokalit sovy pálené. Sledovali jsme obsazenost lokalit sovou pálenou a necílovými druhy. Na farmách rovněž probíhal monitoring nebezpečných technických pastí pro sovy a pěvce. V roce 2019 jsme v Moravskoslezském kraji zaznamenali v hnízdních budkách na farmách hnízdění pouze 4 párů sovy pálené, což poukazuje na skutečnost, že silná gradace početnosti hraboše polního v Moravskoslezském kraji neprobíhala. Na 58 lokalitách jsme zjistili pobytové stopy sovy pálené. Úhyn sovy pálené v technických pastech nebyl prokázán,“ uzavírá Poprach. Součástí komplexní ochrany je i kroužkování mláďat. Na snímku mláďata sovy pálené v okrese Prostějov. Foto: TYTO, z. s., 2019. Zdroj: TZ Tyto z.s., 28. 1. 2020 / Titulní foto: Ondřej Prosický / http://www.naturephoto.cz/ The post Jak se loni dařilo sovám páleným v Olomouckém a Moravskoslezském kraji? appeared first on AVIFAUNA - Český online magazín o ptácích.

Source: https://avifauna.cz/jak-se-loni-darilo- ... kem-kraji/