Tohle fórum je určeno všem, kteří mají společný zájem jako my - zájem o přírodu, stopování a pozorování volně žijících živočichů. Ať se Vám tu líbí a budete-li chtít, zapojte se i Vy! Zdraví, Mirek & Rosťa
This board is for everyone who has the same interest as we do - an interest in nature, tracking and observing wildlife. We hope you enjoy it and if you want to join, you're welcome! Regards, Mirek & Rosťa

[birdwatcher.cz] 27.- 28.3.2020: Noc a den

V této části forum automaticky zobrazuje novinky ze světa ornitologie.

(News from local media.)
Odpovědět
Sběrač
Příspěvky: 2572
Registrován: 16 kvě 2018 22:31

[birdwatcher.cz] 27.- 28.3.2020: Noc a den

Příspěvek od Sběrač » 28 bře 2020 18:03

Noc z pátku na sobotu: Zdravá pochybnost ve vztahu k informacím, kterými nás zásobí elektronika, je vždy na místě. Stejně jako bych se při delší cestě nespoléhal jen na navigaci, tak se čas od času vyplatí brát s rezervou Aladinovy věštby nadcházejícího počasí. Ten mi totiž z mobilu hlásí, že by z pátku na sobotu mělo být dost větrno. Já bych tím pádem neměl vyrážet do terénu zkoušet tradiční odchyt chřástalů na přelomu března a dubna. Je krásně, slunce svítí, nebe je vysoké a tak nedbám Aladina a přece jen vyjíždím. Louky u Blučiny, na kterých ještě před týdnem místy stála voda, už vysychají. Přesto si obouvám holiny, protože k místu, kde stavím ze sítí čtverec, musím brodit po kotníky zbylou louží. Je opravdu krásně a vítr fouká jen lehce. Nad loukou poletují bekasiny, z vysoké, nesekané stařiny zaznívá zpěv strnada rákosního a kolem se prohánějí čejky. Vysoko nade mnou přeletuje samec pochopa a na dráty elektrického vedení sedají stovky ukecaných špačků. V šest mám nataženo, ale sítě nechávám skasané. Sedám na židličku k autu a s dalekohledem na klíně se kochám přicházejícím večerem. Jsem tu zase po roce a těší mě, jak se některé výjevy s železnou pravidelností opakují. Ať jsou to bažanti, kteří se s šíráním přilétají natřásat před slepičkami, pobíhající zajíci nebo zurčící vodopády skřivaního zpěvu sypající se z oblohy. Jak je teď trochu více vlhko, s hlasitým trylkováním přilétá pár vodoušů rudonohých, ozve se hlas kulíka říčního a krátce se ukáže i jespák bojovný. V sedm už padá tma, roztahuji sítě a pouštím nahrávku. Sedím pak dál na židličce, pocucávám červené, koukám na srpek měsíce a oblačností mázlé hvězdy. Už po prvních dvou kontrolách vidím, že se toho ve vzduchu moc dít nebude. Když chřástali opravdu táhnou, chytají se už při prvních kontrolách. Navíc se ze tmy nad hlavou ozývají různé hlasy. Dnes je ticho a kontroly jsou jedna jako druhá. Sítě zůstávají prázdné. S postupující nocí teplota klesá až k nule. Při poslední procházce k sítím mi pod nohama chroupe zmrzlá krusta zeminy a vegetace. V síti zadní strany čtverce mě čeká jeden chřástal vodní, samička velikosti většího špačka. Tak sláva, alespoň jeden pták. Nebyl jsem tu zbytečně. Mlhavý opar, který mi cestou k síti sahal k lýtkům, se postupně rozpouští. Skřivani zpívají jako o život a občas kolem prosviští letka bekasin. Pomalu balím a prázdnými silnicemi se vracím domů. Na seznam svých životních výher si připisuji další krásný západ a východ slunce zastižený venku. To je někdy víc než dost. Jediná samička chřástala vodního (Rallus aquaticus), která nad ránem skončila v síti. Sobota: Probdělou noc doháním dopoledním zdřímnutím. Pak se všichni poctivě orouškovaní přesouváme do auta a jede se do terénu. Docela by mě zajímalo, jak vypadá mokřad u Krumvíře, kde se v rákosinách minulý rok kroužkovalo. Nabíráme správný směr, napřed rovinou a poté houpavou jízdou dlouhými terénními vlnami míříme na Klobouky. Před Krumvířem odbočujeme, překonáváme silnici od Bohumilic a klesáme do kotliny, v jejímž středu je u osamělé zemědělské usedlosti placka podmáčených rákosin. Parkujeme u polní cesty. Panuje téměř bezvětří, slunce se do nás opírá a teploty připomínají téměř léto. S Pepem jdeme pomaloučku podél vybagrovaného kanálu. Pozorujeme strnady rákosní, hejno konopek, svatební lety pochopů a několik bekasin, které nad námi s typickým keč keč přelétají. V blízkém keři se ukazuje samec bramborníčka černohlavého, z rákosí zakvičí chřástal vodní a kluci přeskakuji kanál tam a zpět, až v něm Franta do půl těla končí. Naštěstí je teplo, tepláky a boty se suší v trávě a Fany pobíhá kolem jen v trenclích. V jednom místě se z rákosí kousek ode mě zvedá mohutné prase. Když se jdu podívat, kde leželo, nacházím minimálně tři pruhovaná selátka. Upozorňuji kluky, aby se nepřibližovali, protože bachyně se selaty může být nebezpečná, a pokračujeme dále. Několikrát se ozývají sýkořice, pak vidíme i dvě letět. Pěkné místo tenhle mokřad. Jsem zvědavý, jak při letošní nákaze koronavirem dopadne letní kroužkování na Nesytu. Při současných opatřeních by ho musely provádět jen dvě osoby. Necháme se překvapit. Tož tak, půldruhé hodinky v přírodě stačilo k lehkému vyvenčení potomstva. Můžeme zase do izolace uprostřed civilizace.

Source: http://www.birdwatcher.cz/27-28-3-2020-noc-a-den/

Odpovědět