Maskování fotopastí určených na sledování zvěře
(Autorem části snímků je Rosťa, kterému bych zároveň rád poděkoval za pomoc s revizí textu!)
V tomto článku bych rád shrnul praktické zkušenosti s maskováním fotopastí získané během několika let sledování divoké zvěře. Vhodné umístění a zamaskování fotopasti vnímám pro její přežití v terénu jako klíčové. Ochranné pomůcky (kabely, zámky a skříňky) samy o sobě odhodlanému zloději v krádeži nezabrání. Text je rozdělen do několika kapitol, které postupně rozebírají na co se při ukrývání fotopasti zaměřit a přináší některá praktická doporučení.
Lokalita a vyhodnocení rizik
Nejprve se musíme zamyslet nad umístěním fotopasti s ohledem na vybranou cílovou zvěř a schopnosti fotopasti (dosah, citlivost) a vytipovat si úseky, kde by mohlo být možné ji umístit. Zvažte jak vypadá okolí (vhodnost pro dané zvíře, možnost úkrytu pasti, málo pohybující se vegetace v záběru..), jaké zvíře sledujete (jeho obvyklá trasa, chování, rychlost..) a výkon vaší fotopasti (rychlost spouště, dosah přísvitu a pohybového čidla).
Nyní se nad vybranými úseky zamyslete ještě s ohledem na možné riziko ze strany přírodních živlů a především člověka. Příroda nás může překvapit stoupající vodou a v zimě sněhem, což lze většinou předvídat. S člověkem je to horší. Doporučuji okolí prozkoumat a zkusit najít nějaké stopy. A potom se v klidu zamyslet se nad tím, kdo se v dané lokalitě kromě nás ještě pohybuje nebo pohybovat může. Odkud kam může chodit a co tam může dělat. Místní, pejskaři, turisté, rybáři, houbaři, dělníci, lovci, geokeškaři, bezdomovci, milenci... Zamyšlení nad tím, kdo tam může být, co tam může dělat (a kam by tedy mohl vlézt) vám umožní lépe odhadnout riziko objevení pasti pro jednotlivé úseky. Které samy o sobě často jako navštěvované nepůsobí.
Z praxe - dával jsem past na uzounkou stezičku v hustém křoví, kam by "v životě nikdo nemohl jít, protože tam nic není". Ukázalo se, že tam pravidelně každé ráno venčí pejskař a chodí mi metr kolem fotopasti. V navštěvování nečekaných míst jsou pejskaři docela zákeřní, v okolí vody je dobré si dávat pozor na rybáře - jejich cesty jdou naštěstí docela dobře vysledovat podle vysezených míst. Mezi sezónní překvapení patří houbaři (vlezou všude a studují každý centimetr), dělníci (nečeká porost, kde past ukrýváte, kosení nebo prořízka?) a sběrači různých plodů (jablka, ořechy). Odhaduje se to těžko, rizikovým místům je proto lepší se vyhnout úplně, případně past v "nebezpečné části sezóny" stáhnout.
Podobnou úvahou můžete vytipovat místa, která vám umožní zachytit obrázky sledované zvěře (sledovanou zvěř) a zároveň sníží riziko kontaktu s člověkem na minimum. Nikdy ale neodhadnete vše a všechny, proto doporučuji si dát trochu práce i s jejím skrytým umístěním a maskováním. Pokud umisťujete past poprvé, budete možná hodně překvapení, jaký je nakonec ve vybrané lokalitě frmol.
Skryté umístění fotopasti
Stručné pravidlo by mohlo znít "čím fádnější místo, tím lepší". Jak jsem psal v minulé kapitole - zkuste odhadnout, co by mohl lidský návštěvník v daném místě dělat a nyní se zamyslete i nad tím, kam by přitom koukal a proč. Turista se bude koukat na cestu do dáli, česač stromů poleze do koruny nebo bude opírat žebřík apod. V řadě míst můžete díky tomu umístit past přesně tam, kam se pravděpodobně nikdo nepodívá protože k tomu nebude mít důvod. Nebo ještě lépe, bude svou pozornost směřovat někam jinam.
Jednu z pastí mám například u lesní cesty cíleně v místě, kde se nad cestu sklání větve a zároveň je na zemi po většinu roku bláto. Pokud jdete po cestě budete se spíš soustředit na cestu - a ne na pět metrů vzdálený pařez vedle cesty. Další past jsem ukryl ve výšce dvou metrů nad stezkou mezi poli ve větvích staré vrby. Pokud po ní jdete, koukáte obvykle všude možně na pole jen ne na onu vrbu, protože na ní prostě není nic zajímavého ke koukání. Fotopast je tak v bezpečí a zároveň má perfektní výhled. Umísťování fotopastí do výšky nad obvyklé zorné pole je ostatně populární například v zámoří.
V případě absence vhodného místa si jej můžeme "vyrobit". Past je možné umístit na zatlučený kolík, přesunutou větev, umístit do starého pařezu, překrýt větvemi nebo pro ni přímo vytvořit umělou kupu větví či kamení. V případě podobných zásahů vždy myslete na to, aby přesun materiálu nebyl příliš nápadný, případně abyste jej neumístili do nepřirozené polohy. Z větví se dále dají stavět různé "trojnožky", dají se opírat o stromy apod. Když si s tím trochu vyhrajete, budete možná sami překvapeni. Pozor na pevnost a upevnění vaší konstrukce! Nejednou se mi stalo, že jsem past schoval mezi klestí, to se postupně sesunulo a past ve finále fotila jen větve. Doporučuji vše provázat vázacím drátem, je to nenápadné, drží to a vydrží.
Podobným způsobem je možné riziko objevení pasti opět významně snížit, při vhodném umístění je možné past umístit i k cestám. Stačí ale jeden nečekaný pohled a vše může být jinak. Proto doporučuji vždy past ještě preventivně zamaskovat...
Tohle fórum je určeno všem, kteří mají společný zájem jako my - zájem o přírodu, stopování a pozorování volně žijících živočichů. Ať se Vám tu líbí a budete-li chtít, zapojte se i Vy! Zdraví, Mirek & Rosťa
This board is for everyone who has the same interest as we do - an interest in nature, tracking and observing wildlife. We hope you enjoy it and if you want to join, you're welcome! Regards, Mirek & Rosťa
This board is for everyone who has the same interest as we do - an interest in nature, tracking and observing wildlife. We hope you enjoy it and if you want to join, you're welcome! Regards, Mirek & Rosťa
Maskování fotopastí určených na sledování zvěře
Pravidla fóra
Forum je veřejné - proto nepišme nic, co by mohlo případně uškodit. (Lokality, neobvyklé chráněné druhy apod.)
(This is a public board, please do not mention any potentially harmful information. (Locations, unusual protected species, etc.)
Forum je veřejné - proto nepišme nic, co by mohlo případně uškodit. (Lokality, neobvyklé chráněné druhy apod.)
(This is a public board, please do not mention any potentially harmful information. (Locations, unusual protected species, etc.)
Re: Maskování fotopastí určených na sledování zvěře
Maskování fotopasti
Fotopast mohou v zásadě prozradit tři věci: tvar, barva a povrch. Pokuste se past umístit tak, aby sama o sobě co nejlépe splývala s pozadím jak svou barvou tak tvarem. Vyhýbejte se ostrým přechodům a vzniku výrazných hran. Kupříkladu světlé pozadí může zvýraznit nepřirozeně hranatý obrys fotopasti - umístěte ji raději do stínu, nebo za ní nějaké pozadí vytvořte (větve, trsy uschlé trávy...). Myslete přitom i na popruh, kterým je past upevněná. Popruh je možné v problematických místech jednoduše nahradit vázacím drátem, upevnění je pak v podstatě neviditelné. Dále zvažte zda nebude na past příliš svítit slunce, může to past zviditelnit, způsobit odlesky, v extrémních případech i mást pohybový senzor a způsobovat spouštění naprázdno. Ne vždy to bude ideální a proto si pomůžeme zamaskováním pasti pomocí vegetace a dalších pomůcek. Ještě předtím ale krátce odbočím ke konstrukci fotopastí.
Konstrukce fotopastí
Konstrukce fotopasti může její maskování zkomplikovat. Je třeba dávat pozor na to, abyste nepřekryli potřebnou techniku - čočku fotoaparátu, pohybové čidlo, infračervený přísvit a obvykle i světelné čislo (určuje zda je den nebo noc, při jeho překrytí budou všechny denní snímky přeexponované!). U některých pastí jsou tyto prvky bohužel rozesety po celém těle zařízení.
Zamaskovat se to dá, ale pokud máte na výběr past s konstrukcí "vše na jednom místě", budete to mít jednodušší a část pasti můžete kompletně překrýt. Ukrytí fotopasti dále komplikuje příliš velký a tvarově výrazný infračervený přísvit. I s tímhle si můžete při maskování poradit, v případě pořízení novější pasti budete mít práci usnadněnou díky jejich nepravidelnému přísvitu. Jako má například tato fotopast Browning:
Poznámka: Tato konstrukce svádí k tomu postavit past na zem, popřípadě zakopat. Nedělejte to - při přímém kontaktu se zemí bude dovnitř pasti pronikat vlhkost. Past umístěte buď na kámen nebo na nízký kolík tak, aby byla od země izolována a nedotýkala se přímo půdy.
Specialitou jsou pasti s bílými IR diodami jako míval přiložený Scoutguard. Pokud ji nedáte na slunce, dají se sice pasti i tak překvapivě dobře zamaskovat, ale je to opět komplikace navíc. U novějších modelů naštěstí již výrobce i u této pasti instaluje diody pod tmavou krytku.
Fotopast mohou v zásadě prozradit tři věci: tvar, barva a povrch. Pokuste se past umístit tak, aby sama o sobě co nejlépe splývala s pozadím jak svou barvou tak tvarem. Vyhýbejte se ostrým přechodům a vzniku výrazných hran. Kupříkladu světlé pozadí může zvýraznit nepřirozeně hranatý obrys fotopasti - umístěte ji raději do stínu, nebo za ní nějaké pozadí vytvořte (větve, trsy uschlé trávy...). Myslete přitom i na popruh, kterým je past upevněná. Popruh je možné v problematických místech jednoduše nahradit vázacím drátem, upevnění je pak v podstatě neviditelné. Dále zvažte zda nebude na past příliš svítit slunce, může to past zviditelnit, způsobit odlesky, v extrémních případech i mást pohybový senzor a způsobovat spouštění naprázdno. Ne vždy to bude ideální a proto si pomůžeme zamaskováním pasti pomocí vegetace a dalších pomůcek. Ještě předtím ale krátce odbočím ke konstrukci fotopastí.
Konstrukce fotopastí
Konstrukce fotopasti může její maskování zkomplikovat. Je třeba dávat pozor na to, abyste nepřekryli potřebnou techniku - čočku fotoaparátu, pohybové čidlo, infračervený přísvit a obvykle i světelné čislo (určuje zda je den nebo noc, při jeho překrytí budou všechny denní snímky přeexponované!). U některých pastí jsou tyto prvky bohužel rozesety po celém těle zařízení.
Zamaskovat se to dá, ale pokud máte na výběr past s konstrukcí "vše na jednom místě", budete to mít jednodušší a část pasti můžete kompletně překrýt. Ukrytí fotopasti dále komplikuje příliš velký a tvarově výrazný infračervený přísvit. I s tímhle si můžete při maskování poradit, v případě pořízení novější pasti budete mít práci usnadněnou díky jejich nepravidelnému přísvitu. Jako má například tato fotopast Browning:
Poznámka: Tato konstrukce svádí k tomu postavit past na zem, popřípadě zakopat. Nedělejte to - při přímém kontaktu se zemí bude dovnitř pasti pronikat vlhkost. Past umístěte buď na kámen nebo na nízký kolík tak, aby byla od země izolována a nedotýkala se přímo půdy.
Specialitou jsou pasti s bílými IR diodami jako míval přiložený Scoutguard. Pokud ji nedáte na slunce, dají se sice pasti i tak překvapivě dobře zamaskovat, ale je to opět komplikace navíc. U novějších modelů naštěstí již výrobce i u této pasti instaluje diody pod tmavou krytku.
Re: Maskování fotopastí určených na sledování zvěře
Čím maskovat
Ale teď už zpátky k maskování. Past máme na vhodném místě umístěnou tak, aby co nejlépe splývala s pozadím barvou, tvarem i povrchem. Jenom je to pořád málo.
Na domaskování můžete použít okolní vegetaci - kůru, větve, listy, bodláčí nebo trávu. Vyhněte se prosím trhání živých rostlin - jednak je to zbytečná škoda na porostech, druhak po pár dnech zvadnou a past bude díky uvadlým a zplihlým rostlinám nebo větvím obvykle ještě nápadnější než předtím. Buď je k fotopasti upevněte bez utržení tak, aby mohly dále růst a zároveň nezaclonili fotopast, nebo použijte již mrtvý materiál - kůru, uschlé větve, suchou trávu apod. Výjimku tvoří mech - ten se obvykle dá vcelku snadno přemístit a nadále roste a přirozeně se zelená bez problémů i na novém místě. Úplnou specialitou je použití umělých rostlin. Vypadají dobře, nevadnou a vydrží. Nevýhodou je nutnost nosit s sebou zásobu vhodných umělých květin dle typu porostu. Pokud nechcete vypadat jako chodící květinářství, je to praxi použitelné spíše jen na konkrétní předem vybraná místa.
Na upevnění materiálu doporučuji použít tenký vázací drát. Je levný a snadno k dostání, dá se v terénu jednoduše tvarovat, drží a vydrží nápory počasí. Zkoušel jsem k upevňování používat i gumičky, provázky nebo materiál lepit. Gumičky po pár týdnech zpuchřely a praskaly (čestnou výjimkou jsou gumičky z nastříhané duše z kola), provázky nedržely, lepidlo se odlepovalo. Nakonec se mi nejvíce osvědčil právě vázací drát.
Při maskování důsledně dbejte na to, abyste dobře upevnili jednotlivé kousky materiálu proti pohybu. Použitý materiál muset bude po dobu instalace fotopasti odolávat větru, dešti i sněhu a nesmí odpadnout nebo se pohnout! Jinak často při pohybu překryje objektiv, přísvit nebo čidlo a fotopast nebude fungovat jak má. Stejně tak se vyplatí si pohrát i s okolím - odlomit případné suché větve, nebo je ještě lépe využít a za pomoci vázacího drátu vyvázat tak, aby past ještě lépe přirozeně maskovaly a zároveň jí nemohly svým pohybem při větru překážet nebo spouštět naprázdno. To samé používám v případě živých stromů nebo keřů. Vyvázání okolních větví doporučuji nepodcenit, past musí být na místě často i několik měsíců a během té doby čeká zeleň nejeden nápor počasí. Je škoda přijít po třech měsících na místo a zjistit, že se jedna z větví pár dní po umístění pasti pohnula. A protože jste ji preventivně neupevnili tak zakryla objektiv nebo během dvou dní vybila svým pohybem fotopast naprázdno.
V praxi trávím maskováním jedné pasti půl hodiny až hodinu času.
Ale teď už zpátky k maskování. Past máme na vhodném místě umístěnou tak, aby co nejlépe splývala s pozadím barvou, tvarem i povrchem. Jenom je to pořád málo.
Na domaskování můžete použít okolní vegetaci - kůru, větve, listy, bodláčí nebo trávu. Vyhněte se prosím trhání živých rostlin - jednak je to zbytečná škoda na porostech, druhak po pár dnech zvadnou a past bude díky uvadlým a zplihlým rostlinám nebo větvím obvykle ještě nápadnější než předtím. Buď je k fotopasti upevněte bez utržení tak, aby mohly dále růst a zároveň nezaclonili fotopast, nebo použijte již mrtvý materiál - kůru, uschlé větve, suchou trávu apod. Výjimku tvoří mech - ten se obvykle dá vcelku snadno přemístit a nadále roste a přirozeně se zelená bez problémů i na novém místě. Úplnou specialitou je použití umělých rostlin. Vypadají dobře, nevadnou a vydrží. Nevýhodou je nutnost nosit s sebou zásobu vhodných umělých květin dle typu porostu. Pokud nechcete vypadat jako chodící květinářství, je to praxi použitelné spíše jen na konkrétní předem vybraná místa.
Na upevnění materiálu doporučuji použít tenký vázací drát. Je levný a snadno k dostání, dá se v terénu jednoduše tvarovat, drží a vydrží nápory počasí. Zkoušel jsem k upevňování používat i gumičky, provázky nebo materiál lepit. Gumičky po pár týdnech zpuchřely a praskaly (čestnou výjimkou jsou gumičky z nastříhané duše z kola), provázky nedržely, lepidlo se odlepovalo. Nakonec se mi nejvíce osvědčil právě vázací drát.
Při maskování důsledně dbejte na to, abyste dobře upevnili jednotlivé kousky materiálu proti pohybu. Použitý materiál muset bude po dobu instalace fotopasti odolávat větru, dešti i sněhu a nesmí odpadnout nebo se pohnout! Jinak často při pohybu překryje objektiv, přísvit nebo čidlo a fotopast nebude fungovat jak má. Stejně tak se vyplatí si pohrát i s okolím - odlomit případné suché větve, nebo je ještě lépe využít a za pomoci vázacího drátu vyvázat tak, aby past ještě lépe přirozeně maskovaly a zároveň jí nemohly svým pohybem při větru překážet nebo spouštět naprázdno. To samé používám v případě živých stromů nebo keřů. Vyvázání okolních větví doporučuji nepodcenit, past musí být na místě často i několik měsíců a během té doby čeká zeleň nejeden nápor počasí. Je škoda přijít po třech měsících na místo a zjistit, že se jedna z větví pár dní po umístění pasti pohnula. A protože jste ji preventivně neupevnili tak zakryla objektiv nebo během dvou dní vybila svým pohybem fotopast naprázdno.
V praxi trávím maskováním jedné pasti půl hodiny až hodinu času.
Re: Maskování fotopastí určených na sledování zvěře
Pohyb v okolí pasti
S maskováním souvisí i nenápadný pohyb a pobyt v okolí pasti. Dívejte se kolem sebe, v lokalitě nemusíte být sami. Kontrola fotopasti obvykle vyžaduje pozornost, na frekventovanějších místech není od věci mít s sebou kolegu, který hlídá zatímco vy manipulujete s pastí.
Zároveň si dejte pozor na to, abyste sami zbytečně nezanechávali po návštěvě stopy. V tomto ohledu je problematické zejména zimní období, kdy vás může prozradit sníh - vyšlapaná cestička kamsi do neznáma může všímavému kolemjdoucímu přijít podezřelá a může ho neomylně dovést přímo k pasti. Vyplatí se jít oklikou a ideálně nějakým (ne)vhodným terénem, případně použít finty jako dojít kus od cesty, vymočit se nebo vylít čaj a potom odskočit nebo přeručkovat o kus dál a pokračovat k pasti. Snížení rizika za trochu tělocviku či tvorby klamných stop stojí.
Krom nenápadného pohybu doporučuji se celkově při kontrole v okolí pasti příliš dlouho nezdržovat. Fotky si můžete prohlédnout v křoví za rohem a pro past to bude bezpečnější. Nemožnost se k pasti nenápadně přiblížit a rychle ji zkontrolovat je zároveň nevýhodou příliš krkolomně umístěné fotopasti (ve výškách apod.).
S urychlením a usnadněním kontroly souvisí i následující část článku.
Rychlé a dlouhodobě použitelné maskování: maskovací krabičky
Tip od Toulavého spolku na závěr. Pořádné zamaskování jen za pomoci vázacího drátu má jednu nevýhodu - komplikuje kontrolu. Při kontrole musíte všechno sundat (část materiálu se obvykle při manipulaci rozpadne), po kontrole zase upevnit zpátky a po spuštění pasti ještě domaskovat, protože se jinak nedostanete k vypínači. Není jednoduché si s tím pokaždé hrát - zvláště v místech, kde se může někdo kdykoliv někdo vynořit zpoza rohu. Nejen v rámci sledování rysů jsme přitom nuceni dlouhodobě udržovat některé pasti i na otevřených nebo potencionálně frekventovanějších místech.
Rosťa přišel s geniálně jednoduchým nápadem - z nějakého hustého pletiva naohýbáte krabičku, vystřihnete do ní otvory pro čidla dle typu fotopasti, nabarvíte méně výraznou barvou a je to. Pro doplnění doporučujeme překrýt kusem vojenské maskovačky. V terénu si pak můžete krabičku v klidu pečlivě namaskovat na místě mimo finální umístění fotopasti a pomocí vázacího drátu k ní jednotlivé části maskování dokonale upevnit. Krabičky zároveň usnadňují maskování pastí s čidly rozházenými po celém povrchu.
Po umístění fotopasti stačí krabičku na fotopast jen naklopit a je to. Stejně tak můžete bleskově krabičku sundat, vyměnit baterky a kartu, past zapnout a přiklopením krabičky znovu bez problémů zamaskovat. Past máte zkontrolovanou do minuty a fotky si můžete bez spěchu prohlédnout někde stranou. Jednoduché, rychlé a funguje to.
Příklad použití s kousky kůry:
Další příklad, tentokrát s využitím mechu:
Závěr
To je vše. Děkuji, že jste dočetli až sem, doufám že se vám článek líbil a v níže uvedené diskuzi budu na oplátku rád za postřehy nebo rady zase z vaší praxe!
S maskováním souvisí i nenápadný pohyb a pobyt v okolí pasti. Dívejte se kolem sebe, v lokalitě nemusíte být sami. Kontrola fotopasti obvykle vyžaduje pozornost, na frekventovanějších místech není od věci mít s sebou kolegu, který hlídá zatímco vy manipulujete s pastí.
Zároveň si dejte pozor na to, abyste sami zbytečně nezanechávali po návštěvě stopy. V tomto ohledu je problematické zejména zimní období, kdy vás může prozradit sníh - vyšlapaná cestička kamsi do neznáma může všímavému kolemjdoucímu přijít podezřelá a může ho neomylně dovést přímo k pasti. Vyplatí se jít oklikou a ideálně nějakým (ne)vhodným terénem, případně použít finty jako dojít kus od cesty, vymočit se nebo vylít čaj a potom odskočit nebo přeručkovat o kus dál a pokračovat k pasti. Snížení rizika za trochu tělocviku či tvorby klamných stop stojí.
Krom nenápadného pohybu doporučuji se celkově při kontrole v okolí pasti příliš dlouho nezdržovat. Fotky si můžete prohlédnout v křoví za rohem a pro past to bude bezpečnější. Nemožnost se k pasti nenápadně přiblížit a rychle ji zkontrolovat je zároveň nevýhodou příliš krkolomně umístěné fotopasti (ve výškách apod.).
S urychlením a usnadněním kontroly souvisí i následující část článku.
Rychlé a dlouhodobě použitelné maskování: maskovací krabičky
Tip od Toulavého spolku na závěr. Pořádné zamaskování jen za pomoci vázacího drátu má jednu nevýhodu - komplikuje kontrolu. Při kontrole musíte všechno sundat (část materiálu se obvykle při manipulaci rozpadne), po kontrole zase upevnit zpátky a po spuštění pasti ještě domaskovat, protože se jinak nedostanete k vypínači. Není jednoduché si s tím pokaždé hrát - zvláště v místech, kde se může někdo kdykoliv někdo vynořit zpoza rohu. Nejen v rámci sledování rysů jsme přitom nuceni dlouhodobě udržovat některé pasti i na otevřených nebo potencionálně frekventovanějších místech.
Rosťa přišel s geniálně jednoduchým nápadem - z nějakého hustého pletiva naohýbáte krabičku, vystřihnete do ní otvory pro čidla dle typu fotopasti, nabarvíte méně výraznou barvou a je to. Pro doplnění doporučujeme překrýt kusem vojenské maskovačky. V terénu si pak můžete krabičku v klidu pečlivě namaskovat na místě mimo finální umístění fotopasti a pomocí vázacího drátu k ní jednotlivé části maskování dokonale upevnit. Krabičky zároveň usnadňují maskování pastí s čidly rozházenými po celém povrchu.
Po umístění fotopasti stačí krabičku na fotopast jen naklopit a je to. Stejně tak můžete bleskově krabičku sundat, vyměnit baterky a kartu, past zapnout a přiklopením krabičky znovu bez problémů zamaskovat. Past máte zkontrolovanou do minuty a fotky si můžete bez spěchu prohlédnout někde stranou. Jednoduché, rychlé a funguje to.
Příklad použití s kousky kůry:
Další příklad, tentokrát s využitím mechu:
Závěr
To je vše. Děkuji, že jste dočetli až sem, doufám že se vám článek líbil a v níže uvedené diskuzi budu na oplátku rád za postřehy nebo rady zase z vaší praxe!
Re: Maskování fotopastí určených na sledování zvěře
Další možnost umístění fotopasti