Na první pohled nic objevného: prosklené boxy autobusových zastávek ve městech a na venkově, pod kterými leží potlučení a mrtví pěvci. Nepropustně drtivou povahu transparentního skla prostě poznali pozdě. Kolik ptačích životů ročně si prosklené zastávky vyžádají a co může opeřencům pomoci? Na to se zaměřila studie polských ornitologů, uveřejněná v žurnálu Landscape and Urban Planning. Boxy autobusových a železničních zastávek, kryté přechody a stání pro chodce, provedení protihlukových stěn. Tady všude se můžeme setkat s průhlednými materiály, které se – zvlášť když se za nimi dá dohlédnout do zeleně – stávají pro ptáky smrtící pastí. Stejně jako jedna vlaštovka jaro nedělá, se ani z ojedinělého nálezu mrtvého pěvce pod takovou bariérou nedá dělat jasný statistický závěr o škodlivosti. Jenže jak poukázali ornitologové a biologové z Krakova, Wroclavi a Bělověže, konkrétních údajů o těchto ztrátách na ptačích životech je zatím ve světe vědy pomálu. A sami se rozhodli jít příkladem. Vybrali si 81 autobusových zastávek na jihozápadě země, ve městech i na zelených předměstích a celý rok sem chodili průběžně počítat ptačí kolize. Dohromady jich zaznamenali 155, ale výzkumníci připouští, že vzhledem k dvoutýdenní frekvenci jejich kontrol mohou být počty nárazem do skleněných boxů usmrcených ptáků mnohem vyšší. Jejich zjištění? Třeba to, že největším a nejčastěji bourajícím smolařem je „obyčejný“ kos černý, následovaný červenkou a vrabcem. Že nejrizikovějším obdobím pro pěvce je z hlediska srážek rozmezí červenec-srpen.A také, že ke kolizím dochází o něco častěji v prostředí řekněme spíše venkovských zastávek, než u těch v městském prostředí. Což je trochu nečekané. A nepříjemné. Mělo se totiž za to, že největší problém bude se zastávkami v zastavěných oblastech. A vzhledem, že Polsko disponuje úctyhodnou sítí veřejné autobusové přepravy (s délkou 420 000 kilometrů a hustotou zastávek okolo jedné na 1,7-2,5 kilometru) se problém zdá být výrazně větší na venkově. I tam je totiž dobrá polovina zastávek vyrobena ze skleněných, průhledných výplní. Jaké se nabízí řešení? K tomu se Ewa Zyśk-Gorczyńská, Piotr Skórka a Michał Żmihorski, autoři studie, dobrali z trochu opačné strany. Vysvětlením, proč je na zastávkách ve městech paradoxně úmrtnost ptáků při kolizích nižší. Může za to špína a usazený prach na sklech zastávek, ideálně ještě doprovázený nasprejovaným graffiti. Takové pro lidi nevzhledné a na pohled nehezké se totiž stávají pro ptáky znovu viditelné a dokáží se jim vyhnout. Aktivita sprejerů ale mimo polské metropole zase tolik nekvete a zastávky v polích a u remízků omývá déšť. Proto jsou čisté a pro ptáky tak nebezpečné. Převzato ze serveru Ekolist. Zbytek celého článku k přečtení: Ekolist.cz Foto: Owen Benson / CC BY-SA 2.0 The post Špinavé a posprejované prosklené zastávky jsou pro ptáky méně nebezpečné, ukázal polský výzkum appeared first on AVIFAUNA - Český online magazín o ptácích. Source: https://avifauna.cz/spinave-a-posprejov ... ky-vyzkum/