Databáze pobytových znaků zvěře a prostor pro sdílení informací a zkušeností | Animal tracks & signs database and platform for sharing information and experiences
Tohle fórum je určeno všem, kteří mají společný zájem jako my - zájem o přírodu, stopování a pozorování volně žijících živočichů. Ať se Vám tu líbí a budete-li chtít, zapojte se i Vy! Zdraví, Mirek & Rosťa This board is for everyone who has the same interest as we do - an interest in nature, tracking and observing wildlife. We hope you enjoy it and if you want to join, you're welcome! Regards, Mirek & Rosťa
Na západě Německa propukla nemoc postihující sýkory modřinky. V březnu a dubnu letošního roku se tam začala ve větší míře vyskytovat nákaza bakteriemi Suttonella ornithocola, které způsobují dýchací potíže, zápal plic a smrt. NABU, německému partneru BirdLife, přišlo za posledních čtrnáct dní přes 11 tisíc hlášení o mrtvých nebo viditelně nemocných modřinkách. Protože modřinky příliš nemigrují, je pravděpodobné, že se nákaza bude šířit pomalu; do Česka nicméně dorazit může. Proto bychom měli modřinkám věnovat větší pozornost, zejména v západní části republiky. Některé modřinky na západě Německa onemocněly v posledních dvou měsících Suttonellou. Foto: Otto Schäfer/NABU. Suttonella ornithocola – původce onemocnění Suttonella ornithocola je málo známý druh bakterie (není to virus!), popsaný teprve v roce 2005. Mezi nemocnými ptáky zdaleka převládají modřinky, ale zjištěna byla i u dalších druhů sýkor, uhelníčků, mlynaříků a koňader. U jiných druhů ptáků zatím nalezena nebyla. Poprvé bylo onemocnění způsobené Suttonellou zjištěno v roce 1996 ve Velké Británii, ale až téměř po deseti letech byl popsán jeho původce. Následně se onemocnění sporadicky vyskytovalo v Británii, v roce 2017 se poprvé objevilo ve Finsku a v následujícím roce v Německu. Zdá se, že nejvíc případů se objevuje na jaře. Jako většinu nemocí volně žijících ptáků, ani tuto není možné v přírodních podmínkách léčit. Příznaky Nemoc způsobená Suttonellou nemá jednoznačné příznaky, postižení ptáci vypadají na první pohled nemocní – jsou načepýření, neulétají před člověkem, mohou těžce dýchat nebo mít jakoby propadlé oči. S jistotou lze ale Suttonellu potvrdit jen laboratorně. Nemocná modřinka bývá načepýřená, není plachá a může těžce dýchat. Foto: Otto Schäfer/NABU. Nákaza byla zjištěná pouze u sýkor Protože byla bakterie Suttonella ornithocola popsána teprve nedávno, není úplně jasné, jaká všechna zvířata se mohou nakazit. Ani v jednom případě ale nebyla zjištěna u člověka ani u žádného jiného savce; dokonce ani u jiných ptáků, než u sýkor. V případě nálezu uhynulého ptáka, nejen modřinky, tedy stačí zachovávat obvyklou hygienu: Na mrtvé ptáky nesahat holou rukou, v případě potřeby je vzít přes převrácený igelitový sáček, a po manipulaci s nimi (nebo po čištění krmítka) si důkladně umýt ruce a předloktí mýdlem. Jak s krmítky Předpokládá se, že těsný kontakt ptáků, ke kterému na krmítcích dochází, přispívá k přenosu onemocnění. V jarní a letní době je proto nejlepší vůbec ptáky nepřikrmovat a místo jim v zahradách a parcích připravit co nejpestřejší, přírodní prostředí bez chemie. V pítkách je potřeba měnit vodu pravidelně alespoň 1x denně. Jednoznačně je potřeba s přikrmováním i s podáváním vody přestat v případě, že by se nemoc v okolí objevila. Krmítka a pítka je v tom případě potřeba desinfikovat běžnými desinfekčními prostředky. Mapa Německa ukazuje počet hlášených uhynulých modřinek na 100 000 obyvatel k 21. 4. 2020. Grafika: Bernhard-Nocht-Institut für Tropenmedizin/Renke Lühken Nálezy zaznamenat! Zatím nevíme, zda se nemoc rozšíří i mezi českými modřinkami, ale je možné, že k tomu dojde. Je rozhodně žádoucí případný nástup onemocnění zmapovat. Pozorování nemocných a nálezy mrtvých ptáků proto prosím zaznamenejte do Faunistické databáze ČSO, do pole Aktivita vyplňte „živý s příznaky choroby“ nebo „mrtvý s příznaky choroby“. V případě nálezu více než 5 mrtvých ptáků je třeba kontaktovat i Státní veterinární správu. (Tyto instrukce se mohou časem měnit.) Zdroje Lars Lachman (NABU) in litt.
NABU: Bakterium Suttonella ornithocola verursacht Blaumeisensterben
Garden Wildlife Health: Suttonella ornithocola in Garden Birds (zde jsou uvedeny i další odborné zdroje) The post V Německu propukla nemoc postihující modřinky appeared first on Česká společnost ornitologická.
Nemocná modřinka bývá načepýřená, není plachá a může těžce dýchat. Foto: Otto Schäfer/NABU. Nákaza byla zjištěná pouze u sýkor Protože byla bakterie Suttonella ornithocola popsána teprve nedávno, není úplně jasné, jaká všechna zvířata se mohou nakazit. Ani v jednom případě ale nebyla zjištěna u člověka ani u žádného jiného savce; dokonce ani u jiných ptáků, než u sýkor. V případě nálezu uhynulého ptáka, nejen modřinky, tedy stačí zachovávat obvyklou hygienu: Na mrtvé ptáky nesahat holou rukou, v případě potřeby je vzít přes převrácený igelitový sáček, a po manipulaci s nimi (nebo po čištění krmítka) si důkladně umýt ruce a předloktí mýdlem. Jak s krmítky Předpokládá se, že těsný kontakt ptáků, ke kterému na krmítcích dochází, přispívá k přenosu onemocnění. V jarní a letní době je proto nejlepší vůbec ptáky nepřikrmovat a místo jim v zahradách a parcích připravit co nejpestřejší, přírodní prostředí bez chemie. V pítkách je potřeba měnit vodu pravidelně alespoň 1x denně. Jednoznačně je potřeba s přikrmováním i s podáváním vody přestat v případě, že by se nemoc v okolí objevila. Krmítka a pítka je v tom případě potřeba desinfikovat běžnými desinfekčními prostředky. 
Mapa Německa ukazuje počet hlášených uhynulých modřinek na 100 000 obyvatel k 21. 4. 2020. Grafika: Bernhard-Nocht-Institut für Tropenmedizin/Renke Lühken Nálezy zaznamenat! Zatím nevíme, zda se nemoc rozšíří i mezi českými modřinkami, ale je možné, že k tomu dojde. Je rozhodně žádoucí případný nástup onemocnění zmapovat. Pozorování nemocných a nálezy mrtvých ptáků proto prosím zaznamenejte do Faunistické databáze ČSO, do pole Aktivita vyplňte „živý s příznaky choroby“ nebo „mrtvý s příznaky choroby“. V případě nálezu více než 5 mrtvých ptáků je třeba kontaktovat i Státní veterinární správu. (Tyto instrukce se mohou časem měnit.) Zdroje Lars Lachman (NABU) in litt.